Einstein předpověděl hrozivou budoucnost Německa už v roce 1922, prokazuje jeho dopis

V Jeruzalémě se bude příští týden dražit dosud neznámý dopis Alberta Einsteina z roku 1922. Světoznámý fyzik v něm své sestře Maje sděluje obavy o budoucnost Německa. Vyvolávací cena dopisu má být podle izraelských médií 12 tisíc dolarů, tedy více než 274 tisíc korun.

Einstein dopis napsal 12. srpna 1922, krátce po zavraždění svého přítele a bývalého německého ministra zahraničí Walthera Rathenaua. Fyzik se domníval, že i jeho život je v nebezpečí, a odjel z Berlína na sever Německa.

V dopise se Einstein zamýšlí nad rostoucím nacionalismem a antisemitismem v době, kdy nacisté ještě nebyli u moci. „Nikdo neví, kde jsem, jsem považován za pohřešovaného. Schyluje se tady k ekonomicky a politicky špatným časům, jsem rád, že mohu ode všeho odejít,“ stojí v dopise, který do aukce nabízí anonymní sběratel.

Einstein vynáší i po smrti

Aukce materiálu spojeného s nejvlivnějším vědcem 20. století v minulosti vynesly značnou sumu, uvádí list Haarec. Meron Eren z aukčního domu Kedem v rozhovoru s agenturou AP řekl, že dopis je dokladem toho, o čem Einstein přemýšlel v době, která předcházela nacistickému teroru. „Albertův vztah k Maje byl velmi blízký a mimořádný,“ řekl o sourozencích.

Dopis není opatřen zpáteční adresou, ale předpokládá se, že ho Einstein napsal za pobytu v severoněmeckém Kielu, odkud se vydal do Asie. „Přes všechny ty antisemity mezi německými kolegy se mi vede dobře. Jsem tady stranou, chráněn od hluku a nepříjemných pocitů, vydělávám si nezávisle na státu, takže jsem opravdu svobodný. Stává se ze mne potulný kazatel, což je jednak příjemné, jednak nezbytné,“ stojí v dopise, v němž Einstein také píše, že v Itálii to není o moc lepší než v Německu.

Zeev Rosenkranz, který je zástupcem ředitele projektu spravujícího Einsteinův odkaz, řekl, že Einstein varoval před nacismem několikrát, avšak tento dopis ukazuje, v jakém duševním stavu se ocitl po Rathenauově smrti. Propadl panice a chtěl nejprve z Německa odejít. Nakonec ale názor změnil a vydal se do „domácího exilu“.

Když se Adolf Hitler v roce 1933 stal kancléřem, Einstein odešel z Německa. Usadil se v USA, kde zůstal až do své smrti v roce 1955. O jeho odkaz se starají společně Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Kalifornský technologický institut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...