Dron, který shazuje senzory, by mohl pomoci hasičům. Předběhl ale zákony

Nahrávám video

Hasičům by mohly v krizových situacích pomáhat speciální senzory, které vyvíjejí městští informatici a vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Malá zařízení, která by na nedostupná místa shazovaly drony, by měla zjistit, jestli hoří nebezpečné látky a jaké riziko na hasiče při zásahu čeká. Jejich použití prostřednictvím dronů ovšem v současnosti neumožňuje legislativa.

Zatím experimentální dron západočeských hasičů létá jen nad hřištěm, v budoucnu by ale měl pomáhat během požárů, výbuchů nebo při šíření radiace. Jeho hlavní výhodou totiž je, že se může k požáru bezpečně přiblížit, aniž by utrpěl poškození. Když se dostane dostatečně blízko k ohni, může pak shodit devět speciálních senzorů, které vydrží teplotu do 200 stupňů Celsia.

Vědci na modelu stále pracují. V budoucnu by měly být senzory menší a dron jich bude moct nést i dvakrát víc než teď. Současný plastový materiál má vystřídat silikon.

„Senzorová jednotka se skládá z vlastního zdroje – elektroniky – což je takový mozek toho senzoru, samotné senzorové jednotky a komunikačního systému. Celé je to uloženo v obalu, který chrání elektroniku proti zničení,“ vysvětluje Petr Kašpar z Regionálního inovačního centra elektrotechniky FEL ZČU v Plzni.

Technologie, která předběhla zákony

Dron může tyto senzory shazovat postupně. Kromě teploty nebo vlhkosti měří hlavně hodnoty nebezpečných látek a také směr, kudy se šíří. Takto získaná data potom veliteli zásahu zobrazí aplikace.

„Vidíme podrobnosti jednotlivých senzorů i mapu, na které se pomocí algoritmu dokáže vykreslit mrak – například čpavku nebo nějakého nebezpečného plynu,“ popisuje Matouš Bolek ze Správy informačních technologií města Plzně.

Právě možný únik čpavku z Plzeňského pivovaru je jedním ze scénářů, na kterém se senzory testují. Díky nim hasiči snadněji rozhodnou o rozmístění sil a nemusí zbytečně riskovat. 

Technologie ale v tomto případě předběhla legislativu. Civilní právo zakazuje shazovat z dronů předměty. Město se teď snaží nastavit pravidla pro jejich bezpečné využití, a to i proto, že se o technologii zajímá policie a armáda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 12 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...