Dron, který shazuje senzory, by mohl pomoci hasičům. Předběhl ale zákony

Nahrávám video
Senzory pomohou hasičům
Zdroj: ČT24

Hasičům by mohly v krizových situacích pomáhat speciální senzory, které vyvíjejí městští informatici a vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Malá zařízení, která by na nedostupná místa shazovaly drony, by měla zjistit, jestli hoří nebezpečné látky a jaké riziko na hasiče při zásahu čeká. Jejich použití prostřednictvím dronů ovšem v současnosti neumožňuje legislativa.

Zatím experimentální dron západočeských hasičů létá jen nad hřištěm, v budoucnu by ale měl pomáhat během požárů, výbuchů nebo při šíření radiace. Jeho hlavní výhodou totiž je, že se může k požáru bezpečně přiblížit, aniž by utrpěl poškození. Když se dostane dostatečně blízko k ohni, může pak shodit devět speciálních senzorů, které vydrží teplotu do 200 stupňů Celsia.

Vědci na modelu stále pracují. V budoucnu by měly být senzory menší a dron jich bude moct nést i dvakrát víc než teď. Současný plastový materiál má vystřídat silikon.

„Senzorová jednotka se skládá z vlastního zdroje – elektroniky – což je takový mozek toho senzoru, samotné senzorové jednotky a komunikačního systému. Celé je to uloženo v obalu, který chrání elektroniku proti zničení,“ vysvětluje Petr Kašpar z Regionálního inovačního centra elektrotechniky FEL ZČU v Plzni.

Technologie, která předběhla zákony

Dron může tyto senzory shazovat postupně. Kromě teploty nebo vlhkosti měří hlavně hodnoty nebezpečných látek a také směr, kudy se šíří. Takto získaná data potom veliteli zásahu zobrazí aplikace.

„Vidíme podrobnosti jednotlivých senzorů i mapu, na které se pomocí algoritmu dokáže vykreslit mrak – například čpavku nebo nějakého nebezpečného plynu,“ popisuje Matouš Bolek ze Správy informačních technologií města Plzně.

Právě možný únik čpavku z Plzeňského pivovaru je jedním ze scénářů, na kterém se senzory testují. Díky nim hasiči snadněji rozhodnou o rozmístění sil a nemusí zbytečně riskovat. 

Technologie ale v tomto případě předběhla legislativu. Civilní právo zakazuje shazovat z dronů předměty. Město se teď snaží nastavit pravidla pro jejich bezpečné využití, a to i proto, že se o technologii zajímá policie a armáda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...