Drážďanský orchestr poprvé dirigoval tříruký robot

V německých Drážďanech debutoval tříruký robot konstruovaný a vycvičený k napodobování lidského dirigenta orchestru. Hudebníky vedl při skladbě složené tak, aby využila tři taktovky a schopnosti, které lidští dirigenti postrádají.

Dirigentský robot nemá tělo. Je tvořený jen třemi samostatnými pažemi, které jsou zakončené taktovkami. Ty svítí neonovými barvami, takže připomínají světelné meče z Hvězdných válek. O víkendu poprvé vedl lidské hudebníky z orchestru Dresdner Sinfoniker při dvou vystoupeních.

Robot je vybavený umělou inteligenci, kterou vědci vycvičili k rozpoznávání taktu a udávání dynamiky, přičemž všechny tři jednotlivé paže se mohou pohybovat zcela nezávisle na sobě. Něco takového pochopitelně žádný lidský dirigent nemůže udělat.

Skladba pro roboty

Speciálně pro zvláštní schopnosti robota vznikla netradiční skladba „Semiconductor's Masterpiece“ skladatele a klavíristy Andrease Gundlacha, přímo na objednávku drážďanských symfoniků.

Robot dokázal pomocí svých tří ramen vést tři sekce orchestru odděleně způsobem, který by s jedním lidským dirigentem nebyl možný. Gundlach při nedělním vystoupení řekl, že nápad na robota byl inspirován vědci z Technické univerzity v Drážďanech, kteří vyvíjejí takzvané „coboty“, tedy spolupracující roboty, kteří nemají člověka nahradit, ale spolupracovat s ním.

Vývoj od myšlenky až po dirigování trval dva roky. Gundlach uvedl, že proces učení robota pohybům potřebným pro dirigování „zcela novým způsobem objasnil, jak úžasným výtvorem je člověk“.

Skladatel uvedl, že nejtěžší bylo stroj naučit, aby pohyboval končetinami s ladem a estetikou, tedy aby gesta co nejvíc připomínala pohyby opravdových lidských dirigentů, na něž jsou hudebníci zvyklí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.