Drážďanský orchestr poprvé dirigoval tříruký robot

V německých Drážďanech debutoval tříruký robot konstruovaný a vycvičený k napodobování lidského dirigenta orchestru. Hudebníky vedl při skladbě složené tak, aby využila tři taktovky a schopnosti, které lidští dirigenti postrádají.

Dirigentský robot nemá tělo. Je tvořený jen třemi samostatnými pažemi, které jsou zakončené taktovkami. Ty svítí neonovými barvami, takže připomínají světelné meče z Hvězdných válek. O víkendu poprvé vedl lidské hudebníky z orchestru Dresdner Sinfoniker při dvou vystoupeních.

Robot je vybavený umělou inteligenci, kterou vědci vycvičili k rozpoznávání taktu a udávání dynamiky, přičemž všechny tři jednotlivé paže se mohou pohybovat zcela nezávisle na sobě. Něco takového pochopitelně žádný lidský dirigent nemůže udělat.

Skladba pro roboty

Speciálně pro zvláštní schopnosti robota vznikla netradiční skladba „Semiconductor's Masterpiece“ skladatele a klavíristy Andrease Gundlacha, přímo na objednávku drážďanských symfoniků.

Robot dokázal pomocí svých tří ramen vést tři sekce orchestru odděleně způsobem, který by s jedním lidským dirigentem nebyl možný. Gundlach při nedělním vystoupení řekl, že nápad na robota byl inspirován vědci z Technické univerzity v Drážďanech, kteří vyvíjejí takzvané „coboty“, tedy spolupracující roboty, kteří nemají člověka nahradit, ale spolupracovat s ním.

Vývoj od myšlenky až po dirigování trval dva roky. Gundlach uvedl, že proces učení robota pohybům potřebným pro dirigování „zcela novým způsobem objasnil, jak úžasným výtvorem je člověk“.

Skladatel uvedl, že nejtěžší bylo stroj naučit, aby pohyboval končetinami s ladem a estetikou, tedy aby gesta co nejvíc připomínala pohyby opravdových lidských dirigentů, na něž jsou hudebníci zvyklí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Oteplování přináší silnější a dražší turbulence. Inženýři hledají řešení

Klimatické změny prokazatelně způsobují silnější turbulence. Kromě zdravotních dopadů a případných obav cestujících způsobují i nemalé finanční obtíže aerolinkám. Inženýři se pokoušejí na tento nový svět letadla adaptovat.
před 11 mminutami

AI souhrny mění internet. Brodí se v šumu a ohrožují vydavatele

Asi před rokem se začaly na internetu objevovat první souhrny vyhledávání vytvořené pomocí umělých inteligencí. Podle expertů jsou značně chybové, přesto na ně uživatelé začali spoléhat. Souhrny také narušují současnou podobu médií. Informační servery v USA ztrácejí desítky procent návštěvníků.
před 14 hhodinami

Český výzkum navzdory mnohamiliardové podpoře zaostává za Evropou, tvrdí NKÚ

Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř třiceti miliardami korun. Přesto Česko patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Neandertálci jedli červy, prokázala studie na Farmě těl

Neandertálci jsou v tradičních představách spojeni s mamuty. Přestože je pravda, že milovali bílkoviny získávané z velkých zvířat, nové výzkumy odhalily i další detaily jídelníčku lovců z doby kamenné. Nová studie naznačuje, že častou součástí neandertálské potravy byli červi.
před 16 hhodinami

NASA dál propouští, peníze mají směřovat k Marsu

Americká vesmírná agentura NASA přijde o přibližně 3900 zaměstnanců. Má jít o součást rozsáhlé snahy prezidenta Donalda Trumpa o snížení počtu federálních zaměstnanců. Rozpočet agentury by se měl podle agentury AFP zaměřit hlavně na dva cíle, které prezident prosazuje – pilotované mise na Měsíc a Mars.
před 18 hhodinami

V Litvě vědci zachraňují tuleně ohrožené tajícím ledem

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.
před 20 hhodinami

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
27. 7. 2025

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
27. 7. 2025
Načítání...