Drážďanský orchestr poprvé dirigoval tříruký robot

V německých Drážďanech debutoval tříruký robot konstruovaný a vycvičený k napodobování lidského dirigenta orchestru. Hudebníky vedl při skladbě složené tak, aby využila tři taktovky a schopnosti, které lidští dirigenti postrádají.

Dirigentský robot nemá tělo. Je tvořený jen třemi samostatnými pažemi, které jsou zakončené taktovkami. Ty svítí neonovými barvami, takže připomínají světelné meče z Hvězdných válek. O víkendu poprvé vedl lidské hudebníky z orchestru Dresdner Sinfoniker při dvou vystoupeních.

Robot je vybavený umělou inteligenci, kterou vědci vycvičili k rozpoznávání taktu a udávání dynamiky, přičemž všechny tři jednotlivé paže se mohou pohybovat zcela nezávisle na sobě. Něco takového pochopitelně žádný lidský dirigent nemůže udělat.

Skladba pro roboty

Speciálně pro zvláštní schopnosti robota vznikla netradiční skladba „Semiconductor's Masterpiece“ skladatele a klavíristy Andrease Gundlacha, přímo na objednávku drážďanských symfoniků.

Robot dokázal pomocí svých tří ramen vést tři sekce orchestru odděleně způsobem, který by s jedním lidským dirigentem nebyl možný. Gundlach při nedělním vystoupení řekl, že nápad na robota byl inspirován vědci z Technické univerzity v Drážďanech, kteří vyvíjejí takzvané „coboty“, tedy spolupracující roboty, kteří nemají člověka nahradit, ale spolupracovat s ním.

Vývoj od myšlenky až po dirigování trval dva roky. Gundlach uvedl, že proces učení robota pohybům potřebným pro dirigování „zcela novým způsobem objasnil, jak úžasným výtvorem je člověk“.

Skladatel uvedl, že nejtěžší bylo stroj naučit, aby pohyboval končetinami s ladem a estetikou, tedy aby gesta co nejvíc připomínala pohyby opravdových lidských dirigentů, na něž jsou hudebníci zvyklí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
před 22 hhodinami

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
před 23 hhodinami

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
včera v 11:30‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
včera v 11:00‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
včera v 09:08‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
včera v 07:00‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.