Dokonalý zločin už neexistuje. Co všechno se vyčte z jednoho mobilu, vědce zaskočilo

Stačí jen propiska, mobilní telefon nebo peněženka a vědci pomocí nových metod přesně zjistí, jaký je život člověka, který tyto předměty nosil. Chemická analýza mění kriminalistiku a čím dál více pomáhá odhalovat dříve nepolapitelné zločince.

Každý lidský pohyb za sebou zanechává spoustu chemických otisků: chemikálie, molekuly a mikroby stíráme z míst, kudy procházíme, a zanecháváme je zase na místech, jichž se dotýkáme. Vědci z California San Diego School of Medicine a Skaggs School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences se pokusili z těchto otisků na mobilních telefonech rekonstruovat základní údaje o jejich majitelích. Přišli na mnohem více detailů, než očekávali.

Takhle vypadá chemická mapa lidského těla:

Co prozradí mobil na svého majitele? Prakticky všechno. Vědci z mobilních telefonů dokázali získat informace o tom, jaké potraviny jejich majitelé konzumují, jaké hygienické a kosmetické přípravky používají, jak jsou zdraví, a také velmi přesně vystopovat, kudy se v poslední době pohybovali. Popsali to v článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Výsledky této práce se mohou uplatnit nejen v kriminalistice, ale třeba také v bezpečnosti na letištích nebo analýzách dopadu různých životních podmínek na lidi.

Vražda beze stopy už dávno neexistuje

„Představte si, že vyšetřovatel najde na místě činu pohozený mobilní telefon nebo tablet – klidně bez otisků prstů, DNA i bez SiM karty. Neměl by nic, co by mu v takovém případě pomohlo s případem,“ uvedl hlavní autor studie Pieter Dorrenstein. „Říkali jsme si, že bychom mohli využít poznatků chemie, která by mohla pomoci víc.“ Tento vědec má s tématem forenzního využití chemie řadu zkušeností; roku 2015 jeho tým představil 3D model, který názorně ukázal, jak se mikrobi a molekuly usazují na lidském těle.

Přestože se pokusné osoby nesměly tři dny před experimentem nijak mýt ani používat hygienické prostředky, většina látek zachycených v záhybech kůže pocházela právě z hygienických a kosmetických produktů. Lidé byli velmi věrným otiskem toho, co za výrobky používají: „A všechny tyto chemické stopy z našich těl se mohou přenést na nejrůznější předměty, jichž se dotýkáme,“ popisuje Dorrenstein. „Zkusili jsme tedy vypracovat kompletní profily člověka jen podle chemikálií z předmětů, jichž se byť jen letmo dotkl.“

Proč je chemie tak důležitá:

Nahrávám video

Na tomto experimentu se podílelo 39 zdravých dospělých dobrovolníků. Chemici vzali vzorky ze čtyř míst na mobilu každého „pokusného králíka“ a pak z osmi míst na jejich rukou. Celkem nasbírali téměř 500 vzorků. Pomocí metody nazývané hmotnostní spektrometrie rozpoznali jednotlivé molekuly ze vzorků a pak je pomocí databáze GNPS porovnali s tím, jaké konkrétní produkty tyto molekulární stopy reprezentují.

Každý knedlík má vlastní „otisky prstů“

Pak už nebylo obtížné vytvořit „chemický životopis“ uživatele každého telefonu. Podařilo se identifikovat spoustu léků, například protizánětlivé, proti vypadávání vlasů nebo kapky do očí. V molekulách potravin se našly stopy citrusových plodů, kofeinu, různých druhů koření a zeleniny. Nejdéle se na mobilech udržely zbytky opalovacích krémů a repelentů hmyzu – dokonce několik měsíců.

„Dokázali jsme jen z molekul zanechaných na telefonech bez problémů určit, jakého pohlaví je jejich majitel, jakou kosmetiku používá, na jakou barvu si nabarvil vlasy, jestli pije kávu nebo čaj, zda preferuje pivo nebo víno. Víme, jestli má rád ostré jídlo, neléčí se s depresemi, a jak často se maže opalovacím krémem,“ uvedli vědci. „A to jsou přesně údaje, které by mohly zásadně pomoci s profilováním pachatele trestného činu.“

Tento druh výzkumu je zatím teprve v plenkách, a to především z důvodu malé velikosti databáze, která ukazuje, jaké jsou „otisky prstů“ různých potravin, barev nebo dalších předmětů, s nimiž se lidé běžně setkávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 17 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 21 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.