Dokonalý zločin už neexistuje. Co všechno se vyčte z jednoho mobilu, vědce zaskočilo

Stačí jen propiska, mobilní telefon nebo peněženka a vědci pomocí nových metod přesně zjistí, jaký je život člověka, který tyto předměty nosil. Chemická analýza mění kriminalistiku a čím dál více pomáhá odhalovat dříve nepolapitelné zločince.

Každý lidský pohyb za sebou zanechává spoustu chemických otisků: chemikálie, molekuly a mikroby stíráme z míst, kudy procházíme, a zanecháváme je zase na místech, jichž se dotýkáme. Vědci z California San Diego School of Medicine a Skaggs School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences se pokusili z těchto otisků na mobilních telefonech rekonstruovat základní údaje o jejich majitelích. Přišli na mnohem více detailů, než očekávali.

Takhle vypadá chemická mapa lidského těla:

Co prozradí mobil na svého majitele? Prakticky všechno. Vědci z mobilních telefonů dokázali získat informace o tom, jaké potraviny jejich majitelé konzumují, jaké hygienické a kosmetické přípravky používají, jak jsou zdraví, a také velmi přesně vystopovat, kudy se v poslední době pohybovali. Popsali to v článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Výsledky této práce se mohou uplatnit nejen v kriminalistice, ale třeba také v bezpečnosti na letištích nebo analýzách dopadu různých životních podmínek na lidi.

Vražda beze stopy už dávno neexistuje

„Představte si, že vyšetřovatel najde na místě činu pohozený mobilní telefon nebo tablet – klidně bez otisků prstů, DNA i bez SiM karty. Neměl by nic, co by mu v takovém případě pomohlo s případem,“ uvedl hlavní autor studie Pieter Dorrenstein. „Říkali jsme si, že bychom mohli využít poznatků chemie, která by mohla pomoci víc.“ Tento vědec má s tématem forenzního využití chemie řadu zkušeností; roku 2015 jeho tým představil 3D model, který názorně ukázal, jak se mikrobi a molekuly usazují na lidském těle.

Přestože se pokusné osoby nesměly tři dny před experimentem nijak mýt ani používat hygienické prostředky, většina látek zachycených v záhybech kůže pocházela právě z hygienických a kosmetických produktů. Lidé byli velmi věrným otiskem toho, co za výrobky používají: „A všechny tyto chemické stopy z našich těl se mohou přenést na nejrůznější předměty, jichž se dotýkáme,“ popisuje Dorrenstein. „Zkusili jsme tedy vypracovat kompletní profily člověka jen podle chemikálií z předmětů, jichž se byť jen letmo dotkl.“

Proč je chemie tak důležitá:

Nahrávám video
Zajíček: Odborné školy se bez chemie neobejdou
Zdroj: ČT24

Na tomto experimentu se podílelo 39 zdravých dospělých dobrovolníků. Chemici vzali vzorky ze čtyř míst na mobilu každého „pokusného králíka“ a pak z osmi míst na jejich rukou. Celkem nasbírali téměř 500 vzorků. Pomocí metody nazývané hmotnostní spektrometrie rozpoznali jednotlivé molekuly ze vzorků a pak je pomocí databáze GNPS porovnali s tím, jaké konkrétní produkty tyto molekulární stopy reprezentují.

Každý knedlík má vlastní „otisky prstů“

Pak už nebylo obtížné vytvořit „chemický životopis“ uživatele každého telefonu. Podařilo se identifikovat spoustu léků, například protizánětlivé, proti vypadávání vlasů nebo kapky do očí. V molekulách potravin se našly stopy citrusových plodů, kofeinu, různých druhů koření a zeleniny. Nejdéle se na mobilech udržely zbytky opalovacích krémů a repelentů hmyzu – dokonce několik měsíců.

„Dokázali jsme jen z molekul zanechaných na telefonech bez problémů určit, jakého pohlaví je jejich majitel, jakou kosmetiku používá, na jakou barvu si nabarvil vlasy, jestli pije kávu nebo čaj, zda preferuje pivo nebo víno. Víme, jestli má rád ostré jídlo, neléčí se s depresemi, a jak často se maže opalovacím krémem,“ uvedli vědci. „A to jsou přesně údaje, které by mohly zásadně pomoci s profilováním pachatele trestného činu.“

Tento druh výzkumu je zatím teprve v plenkách, a to především z důvodu malé velikosti databáze, která ukazuje, jaké jsou „otisky prstů“ různých potravin, barev nebo dalších předmětů, s nimiž se lidé běžně setkávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 14 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...