Doba strávená u obrazovek může u malých dětí vyvolat změny na mozku, zjistila studie

Nový výzkum popsal změny, které způsobuje používání elektronických obrazovek v mozcích předškolních dětí. Podle studie zveřejněné v žurnálu JAMA Pediatrics dětem příliš časté sledování elektronických zařízení škodí. Mají snížené jazykové funkce i schopnost pochopit psaný text a učit se.

Výzkum provedli experti z Dětského zdravotnického centra z Cincinnati. Využili data Americké pediatrické akademie (AAP) o tom, kolik času děti tráví s obrazovkou. V souborech dat byly obsažené informace o různých druzích používaných elektronických zařízení (včetně těch mobilních), ale i typy obsahů, které děti konzumují, a způsob, jak s nimi interagují.

Studie vedená doktorem Johnem Huttonem zahrnovala 47 zdravých dětí, 27 dívek a 20 chlapců, ve věku mezi třemi a pěti roky. Děti musely vyplnit standardní kognitivní testy a pak podstoupily magnetickou rezonanci, která je schopná odhalit integritu bílé mozkové hmoty. Ta má vliv na proces formování myelinového obalu kolem nervů, který umožňuje, aby se nervové impulsy pohybovaly rychleji.

Rodiče dětí také museli vyplnit dotazník, ve kterém odpovídali na to, kolik času jejich potomci před obrazovkou tráví.

Děti měly horší schopnost chápat text a pojmenovávat předměty

Ukázalo se, že čím více času děti u obrazovek trávily, tím horší byla jejich schopnost rychle a správně pojmenovávat různé objekty. Horší byly také jejich schopnosti učit se číst.

Současně měly děti s velkým množstvím času stráveného u obrazovek nižší integritu bílé hmoty v částech mozku, které jsou zodpovědné za jazyk a řeč a také za dovednosti spojené se čtením. Mezi ty patří například procesy spojované s duševní kontrolou a také sebekontrolou. Tyto děti měly horší výsledky v jazykových testech i testech chápání textu.

„Tato studie nám klade otázku, jestli některé aspekty médií založených na interakci s obrazovkou nemohou v dětském věku poskytovat horší stimulaci mozku. V tomto období totiž dochází k rychlému vývoji lidského mozku,“ uvedl John Hutton.

„Nejsme sice schopní říct, jestli tyto strukturální změny způsobuje přímo čas strávený před obrazovkou, nebo jen přispívá k větší míře rizika. Naše výsledky ale ukazují, že je důležité, abychom lépe pochopili podstatu těchto hrozeb a případně správně nastavili hranice používání technologií,“ dodal vedoucí výzkumu.

Výsledky podle něj zdůrazňují potřebu pochopit dopady doby strávené před obrazovkou na mozek, zejména během období, kdy se v mladém dětství vyvíjí mozek. 

Používání elektronických přístrojů musí mít meze

Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje rodičům ohledně používání elektronických zařízení jejich dětmi dodržovat několik zásad.

Děti mladší 18 měsíců by se měly vyhýbat obrazovkám úplně, s výjimkou videohovorů. Rodičům dětí ve věku 18 až 24 měsíců, kteří chtějí své potomky přivést k digitálním médiím, AAP doporučuje začít s jednoduchými aplikacemi, které formou hry představují základy programování.

Děti ve věku od dvou do pěti let by měly trávit před obrazovkami maximálně hodinu denně, a to jen s vysoce kvalitními programy. Rodiče by přitom měli trávit tento čas u digitálních médií společně s nimi, aby sledovali, co dělají a jak na tento nový svět reagují.

Podle AAP by také měli rodiče definovat dobu, po kterou nebude možné elektronická zařízení používat, například během společné večeře nebo během cestování. Dalším doporučením je vyhradit v domácnosti místnosti, kde se nesmí s elektronickými médii pracovat, například v ložnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 16 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 17 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 23 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 23 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...