Z vojenského letiště v Praze-Kbelích odpoledne odstartoval speciál se čtyřmi klisnami koně Převalského na palubě. Program Návrat divokých koní, který organizuje pražská zoologická zahrada, vrací tato zvířata zpět do míst jejich původního výskytu, do oblasti Gobi v Mongolsku. V minulých letech odcestovalo z Česka 27 koní, stádo v Mongolsku se už rozrostlo na 220 koní. Poslední divoký kůň Převalského byl v přírodě spatřen v červnu 1969, následně byla stáda chována pouze u lidí.
Nakládání klisen bylo klidné, i když byly proti těm v minulých transportech více nervózní. Výprava teď sleduje předpověď počasí. „Před dvěma hodinami tam přestalo pršet a předpověď je taková, že možná by mohlo pršet zítra (ve středu – pozn. red.) po poledni. Což by pro nás mohl být problém, protože dráha je nezpevněná, kdyby příliš rozmokla, mohlo by hrozit, že budeme muset využít záložní letiště, které je zpevněné. Ale pro transport by to byla veliká komplikace,“ řekl ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek.
Do Mongolska odletěly tříleté klisny Yanja, Spes, Hanna a Helmi. Tři z nich do Čech přicestovaly ze Švýcarska, Německa a Finska. Předchozí měsíce strávily v aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově spolu s dalšími dvěma klisnami. Pro transport měla zoologická zahrada připravené i náhradnice, kdyby některé ze zvířat nebylo ohledně cestování v boxu psychicky odolné.
Tisíce kilometrů cesty za svobodou
Letounu CASA s koňmi odstartoval ve 13:30 a na letiště v Bulgan Sumu dosedne ve středu kolem 6:00 letního středoevropského času. Na 6 tisíc kilometrů dlouhé cestě jsou dvě mezipřistání, v Kazani a Novosibirsku.
Poté čeká koně ještě cesta na nákladních automobilech, které je dovezou do oblasti Tachin tal, kde budou klisny vypuštěné do aklimatizační ohrady. Expedici doprovází redaktor vědecké redakce ČT24 Martin Tyburec, který bude o všem pravidelně informovat.
Aktuální transport čtyř koní je osmý, který organizuje pražská zoo ve spolupráci s českou armádou. Z trojské zoo už do Mongolska odletělo 26 klisen a jeden hřebec. Další čtyři koně byli letecky přepraveni do chráněné oblasti Gobi B vnitromongolským transportem.
Součástí letošní výpravy je cesta do oblasti Gobi A, kde zástupci pražské zoo předají místním strážcům osm motocyklů. Využity budou pro monitoring vzácných velbloudů divokých a gobijských medvědů mazájalů.
Snahy o navrácení ohrožených zvířat zpět do vlasti jejich předků začaly na konci 80. let. První transport do Mongolska se uskutečnil v červnu 1992 a od roku 2011 Zoo Praha samostatně organizuje transporty do západního Mongolska.
Peníze na návrat koní do přírody plynou z výnosů Zoo Praha. Z každé prodané vstupenky do zoologické zahrady jsou vyhrazeny dvě koruny na pomoc ohroženým druhům.
Kde se vzali koně Převalského?
Mezinárodní tým vědců nedávno v odborném časopise Science zveřejnil výsledky studie, která měla vyvrátit dosavadní názor, že koně Převalského jsou poslední divoké koně na světě. Podle zjištění vědců jsou tato robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura.
Botajové žili usedlým způsobem života a zřejmě jako první ochočili divoké koně. Některá takto zdomácnělá zvířata následně nejspíš unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela. Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského.
„Na koni Převalského je zřetelné, že si i přes pobyt v zajetí udržel typický vzhled divokého zvířete. Navíc genetické analýzy potvrzují, že se jen minimálně křížil s domácími koňmi. Svým vzhledem a genetikou jde tedy o divoké zvíře,“ nesouhlasil s těmito výsledky ředitel České krajiny a spoluautor studie o evropských divokých koních Dalibor Dostál.
Koně Převalského podle něj zůstávají představiteli linie divokých koní, kteří žili na východ od řeky Volhy. „Ani nejnovější objev vědců nesnižuje výsledky mezinárodního úsilí zoologických zahrad na jejich záchranu a navracení do přírody,“ dodal. Divokost koní Převalského byla zpochybňována i v minulosti. A na tom, že se po mongolských stepích opět prohánějí koně Převalského, má zásluhu i program pražské zoologické zahrady.
Hranice, jaké zvíře lze označit za divoké a jaké ne, je podle Dostála velmi tenká. Uvedl to na příkladu půl milionu amerických bizonů, z nichž asi 8 tisíc není poznamenáno křížením s domácím skotem. „Ve světě, kde žije 7,5 miliardy lidí, nelze u některých druhů zabránit jejich ovlivnění ze strany člověka,“ zmínil.
Divocí koně žijící ve volné přírodě jsou ohrožováni křížením se zatoulanými koňmi domácími. „Pokud budeme zpochybňovat jedinečnost těchto divokých koní, budou ochranářské organizace jen velmi těžko zdůvodňovat, proč tato zvířata nadále chránit a proč bránit jejich křížení s domácími zvířaty. A to by bylo tragické,“ zdůraznil.
