Divoké šelmy se vrací do Česka. Vlků přibývá, medvěd trhá ovce, rysům ale hrozí vyhynutí

V Česku žije přibližně sedmdesát až osmdesát rysů a až tři desítky vlků. Do tuzemských hor se čas od času zatoulají také medvědi. Jen výjimečně jako letošní podzim pokračují dále na západ. V současnosti se tato velká šelma ve stáří asi čtyř let potuluje po několik týdnů Vsetínskem a Zlínskem, kde již potrhala několik hospodářských zvířat a poničila včelíny.

Medvědi jsou v Česku vzácní. Typicky se jedno až dvě zvíře dlouhodobě vyskytuje v pohraničí se Slovenskem (na samotném Slovensku jich žije kolem 1200). 

V první polovině října se medvěd ukázal ve Velké Lhotě u Valašského Meziříčí. „Je fakt, že už je trochu drzý, přibližuje se. Dal se přes otevřené zahrady, přišel na cestu, kde narazil na plot, a proto šel po cestě. Když se objevili lidé, tak utekl,“ poznamenal expert František Šulgan ze Správy CHKO Beskydy. 

Podle ochránců přírody zvířata postupují dále na jihozápad z Beskyd, které poslední dobou zažívají nájezdy turistů a houbařů. Policisté proto upozorňují obyvatele obcí, aby byli při pobytu v přírodě opatrní. V regionu se zřejmě vyskytuje ještě jeden medvěd, a to v okolí Velkých Karlovic, ten však žije schovaný v lese.

Odbornice na velké šelmy Dana Bartošková z CHKO Beskydy míní, že jedince do blízkosti lidských obydlí přilákala vůně ovoce. „Medvědi hledají potravu, aby se vykrmili před zimním spánkem,“ uvedla. Předpokládá, že se postupně sám zase vrátí ze Zlínska na Vsetínsko a pak zpátky na Slovensko. Medvědi ale nemusejí mít v Česku snadný život - část českých myslivců na ně podle ekologů nahlíží jako na škodnou.

Rozšíření medvědů v Česku
Zdroj: portal.nature.cz

Populace vlků neustále roste

Nejlépe se v českých lesích vede v současnosti vlkům. Jejich populace se u nás rozrůstá zejména v posledních pěti letech. České televizi to řekl Miroslav Kutal z Hnutí DUHA s tím, že podle odhadů žije v Česku aktuálně mezi dvaceti až třiceti vlky. 

Ochránci přírody letos zaznamenali, že vlci měli mláďata v Ralsku, na Broumovsku, v Krušných horách a na severu Čech. Osamocené šelmy žijí ale také v Beskydech, Javorníkách, Bílých Karpatech nebo v Krkonoších. 

V posledních letech se vlci objevují i v oblastech, které jsou blízko lidských obydlí. Od roku 2014 žila vlčí smečka na Kokořínsku nedaleko Máchova jezera a letos v dubnu srazilo jednoho z jejích potomků auto poblíž Mladé Boleslavi. 

Vlci
Zdroj: portal.nature.cz

Na výskyt vlků v našich lesích má velký vliv to, jak se jim daří v sousedních zemích. Jejich populace se u nás začala výrazně rozšiřovat poté, co Polsko nedávno zavedlo větší ochranu těchto zvířat.

Kutal se domnívá, že vlci budou v Česku přibývat i v příštích letech. „Dá se očekávat, že populace bude růst,“ uvedl s tím, že podmínkou ale je, aby se podařilo předejít konfliktům s chovateli hospodářských zvířat, které vlci ohrožují. Stát by jim měl podle něj zajistit vhodné podmínky, aby se na návrat těchto šelem připravili.

  • Na světě se v současnosti vyskytuje kolem deseti poddruhů vlků, pět v Americe a pět až osm v Eurasii.
  • V Evropě nejčastěji žije vlk obecný euroasijský (Canis lupus lupus), v Itálii před 18 tisíci lety vznikl poddruh vlka, který se částečně odlišil od zbytku populace (Canis lupus italicus). V oblasti Karélie zase žije vlk sibiřský (Canis lupus albus).

Rysům hrozí vyhynutí

I když je v Česku rysů více než vlků, jejich počet v posledních dvaceti letech stagnuje. Podle Kutala to mají na svědomí pytláci i dopravní infrastruktura. Počet rysů, kteří se k nám začali vracet od padesátých let 20. století, dosáhl maxima v polovině devadesátých let. Tento druh šelmy ale myslivci podle Kutala často vnímají jako škodnou, a proto jeho populaci tehdy snížili na polovinu. Pokud bude v příštích letech tento trend pokračovat, je možné, že u nás rysi vyhynou, upozornil Kutal.  

Celkem tak u nás v současnosti žije sedmdesát až osmdesát rysů, z toho většina na Šumavě. Druhou nejoblíbenější destinací těchto šelem jsou pak Beskydy. „V Beskydech žije deset až dvanáct rysů,“ uvedl Kutal s tím, že po jednom zvířeti žije také v Krušných a Jizerských horách a v Moravském krasu.

Rozšíření rysů v Česku
Zdroj: portal.nature.cz

V minulosti obývaly divoké šelmy české území zcela běžně. Během 17. a 18. století je ale lidé svým pronásledováním a kácením lesů téměř vyhubili. Na Šumavě a v Beskydech se tato zvěř udržela o něco déle.

Vracet se na české území velké šelmy začaly až ve druhé polovině 20. století, a to díky lepší ochraně na Slovensku, díky pozitivnějšímu postoji veřejnosti k divokým šelmám a v neposlední řadě také proto, že lidé přestali tak intenzivně využívat horské oblasti k průmyslu. 

První rysi se do Beskyd přirozeně vrátili ze Slovenska po druhé světové válce. Medvědi se v českých lesích znovu začali objevovat přibližně o dvacet let později a od 90. let v Beskydech opět žijí i vlci. Na Šumavě byla situace odlišná a návrat šelem, především rysů, se uskutečnil uměle – prostřednictvím zvířat, které lidé odchytili na Slovensku. 

Současný návrat divokých šelem do české přírody kopíruje celoevropský trend. Nejrozšířenější jsou tato zvířata ve Skandinávii, Karélii nebo například v Pobaltí. Zejména medvědům se daří i na sousedním Slovensku, kde jich podle odhadů žije až dvanáct set.

Rozšíření šelem v Evropě
Zdroj: ec.europa.eu

Setkání se šelmami v přírodě je vzácné

Podle kurátorky chovu savců z brněnské zoologické zahrady Doroty Gremlicové je nepravděpodobné, že člověk v lese divoké šelmy potká. Rysi, vlci i medvědi jsou totiž velmi plachá zvířata a lidské přítomnosti se vyhýbají.  

Pokud ale ke kontaktu přece jenom dojde, měli bychom se radovat, uvedla Gremlicová. „Vlky i rysy mají často problém spatřit i výzkumníci,“ vysvětlila s tím, že v této situaci je nejdůležitější zachovat klid a zvíře nevylekat. 

V případě, že se turista chystá jít do oblasti, kde se pohybují medvědi, je důležité, aby mluvil, zdůraznila Gremlicová. Svým hlasem totiž plachého medvěda upozorní na svou přítomnost a vyhne se tak nebezpečí možného konfliktu. I pokud člověk medvěda potká, neznamená to, že na něj zaútočí. Většina takových setkání podle serveru Šelmy.cz  totiž končí útěkem medvěda.

  • Informace a fotografie o pohybu šelem můžete poslat na stopy@selmy.cz.
  •  

Oproti tomu mnohem nebezpečnější je setkání s velkými šelmami, které utečou například z kontaktních zooparků. I v tomto případě by ale lidé neměli panikařit, křičet ani utíkat, ale pomalu ustupovat a případně zvíře oslovit klidným hlasem jako psa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 15 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 20 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 20 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.