Devátý let vrtulníku Ingenuity na Marsu lámal rekordy

Vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA má na Marsu za sebou už devátý let, který se dosaženými výkony zásadně liší od všech dosavadních testů. Stroj překonal své rekordy jak v časové délce letu, tak v rychlostí a rovněž v překonané vzdálenosti více než půl kilometru. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Laboratoř s dvoudenním odstupem na internetu sdělila, že devátý let se uskutečnil v pondělí. Tým projektu s napětím očekával údaje z Marsu o naplánovaném testu a s úlevou a nadšením uvítal informaci, že Ingenuity je v pořádku poté, co dokončil cestu nad náročným terénem dlouhou 625 metrů. Ve vzduchu přitom vydržel rekordních 166 vteřin a vyvinul dosud nejvyšší rychlost 18 kilometrů za hodinu.

Výjimečný let

Devátý let se ale podle IPL od předchozích lišil hlavně tím, že vrtulník musel zdolat terén v oblasti zvané Séítah, která je obtížně překonatelná pro pozemní vozítko, jako je rover Perseverance, s nímž Ingenuity na Marsu 18. února přistál.

Let byl naplánován tak, aby poskytl první pohled na hlavní cíle, k nimž se Perseverance ještě nějakou dobu nedostane, poznamenala Laboratoř tryskového pohonu.

Perseverance a Ingenuity mají vlastní programy. Helikoptéra není vybavená vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Mise robotického roveru zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

V příštím týdnu Ingenuity podle JPL pošle na Zemi barevné fotografie. Na těchto snímcích by měla být zachycená skalní místa ukazující kontakty mezi velkými geologickými útvary na dně kráteru Jezero. Právě v oblasti tohoto kráteru vybrané pro přistání bude Perseverance pátrat po známkách možného dávného života na Marsu. Kdysi tam podle předpokladů vědců bývalo jezero a delta řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 45 mminutami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 16 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 19 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...