Devátý let vrtulníku Ingenuity na Marsu lámal rekordy

Vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA má na Marsu za sebou už devátý let, který se dosaženými výkony zásadně liší od všech dosavadních testů. Stroj překonal své rekordy jak v časové délce letu, tak v rychlostí a rovněž v překonané vzdálenosti více než půl kilometru. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Laboratoř s dvoudenním odstupem na internetu sdělila, že devátý let se uskutečnil v pondělí. Tým projektu s napětím očekával údaje z Marsu o naplánovaném testu a s úlevou a nadšením uvítal informaci, že Ingenuity je v pořádku poté, co dokončil cestu nad náročným terénem dlouhou 625 metrů. Ve vzduchu přitom vydržel rekordních 166 vteřin a vyvinul dosud nejvyšší rychlost 18 kilometrů za hodinu.

Výjimečný let

Devátý let se ale podle IPL od předchozích lišil hlavně tím, že vrtulník musel zdolat terén v oblasti zvané Séítah, která je obtížně překonatelná pro pozemní vozítko, jako je rover Perseverance, s nímž Ingenuity na Marsu 18. února přistál.

Let byl naplánován tak, aby poskytl první pohled na hlavní cíle, k nimž se Perseverance ještě nějakou dobu nedostane, poznamenala Laboratoř tryskového pohonu.

Perseverance a Ingenuity mají vlastní programy. Helikoptéra není vybavená vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Mise robotického roveru zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

V příštím týdnu Ingenuity podle JPL pošle na Zemi barevné fotografie. Na těchto snímcích by měla být zachycená skalní místa ukazující kontakty mezi velkými geologickými útvary na dně kráteru Jezero. Právě v oblasti tohoto kráteru vybrané pro přistání bude Perseverance pátrat po známkách možného dávného života na Marsu. Kdysi tam podle předpokladů vědců bývalo jezero a delta řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
včera v 15:01‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
včera v 07:00‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.