Devátý let vrtulníku Ingenuity na Marsu lámal rekordy

Vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA má na Marsu za sebou už devátý let, který se dosaženými výkony zásadně liší od všech dosavadních testů. Stroj překonal své rekordy jak v časové délce letu, tak v rychlostí a rovněž v překonané vzdálenosti více než půl kilometru. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Laboratoř s dvoudenním odstupem na internetu sdělila, že devátý let se uskutečnil v pondělí. Tým projektu s napětím očekával údaje z Marsu o naplánovaném testu a s úlevou a nadšením uvítal informaci, že Ingenuity je v pořádku poté, co dokončil cestu nad náročným terénem dlouhou 625 metrů. Ve vzduchu přitom vydržel rekordních 166 vteřin a vyvinul dosud nejvyšší rychlost 18 kilometrů za hodinu.

Výjimečný let

Devátý let se ale podle IPL od předchozích lišil hlavně tím, že vrtulník musel zdolat terén v oblasti zvané Séítah, která je obtížně překonatelná pro pozemní vozítko, jako je rover Perseverance, s nímž Ingenuity na Marsu 18. února přistál.

Let byl naplánován tak, aby poskytl první pohled na hlavní cíle, k nimž se Perseverance ještě nějakou dobu nedostane, poznamenala Laboratoř tryskového pohonu.

Perseverance a Ingenuity mají vlastní programy. Helikoptéra není vybavená vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Mise robotického roveru zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

V příštím týdnu Ingenuity podle JPL pošle na Zemi barevné fotografie. Na těchto snímcích by měla být zachycená skalní místa ukazující kontakty mezi velkými geologickými útvary na dně kráteru Jezero. Právě v oblasti tohoto kráteru vybrané pro přistání bude Perseverance pátrat po známkách možného dávného života na Marsu. Kdysi tam podle předpokladů vědců bývalo jezero a delta řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.