Devátý let vrtulníku Ingenuity na Marsu lámal rekordy

Vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA má na Marsu za sebou už devátý let, který se dosaženými výkony zásadně liší od všech dosavadních testů. Stroj překonal své rekordy jak v časové délce letu, tak v rychlostí a rovněž v překonané vzdálenosti více než půl kilometru. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Laboratoř s dvoudenním odstupem na internetu sdělila, že devátý let se uskutečnil v pondělí. Tým projektu s napětím očekával údaje z Marsu o naplánovaném testu a s úlevou a nadšením uvítal informaci, že Ingenuity je v pořádku poté, co dokončil cestu nad náročným terénem dlouhou 625 metrů. Ve vzduchu přitom vydržel rekordních 166 vteřin a vyvinul dosud nejvyšší rychlost 18 kilometrů za hodinu.

Výjimečný let

Devátý let se ale podle IPL od předchozích lišil hlavně tím, že vrtulník musel zdolat terén v oblasti zvané Séítah, která je obtížně překonatelná pro pozemní vozítko, jako je rover Perseverance, s nímž Ingenuity na Marsu 18. února přistál.

Let byl naplánován tak, aby poskytl první pohled na hlavní cíle, k nimž se Perseverance ještě nějakou dobu nedostane, poznamenala Laboratoř tryskového pohonu.

Perseverance a Ingenuity mají vlastní programy. Helikoptéra není vybavená vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Mise robotického roveru zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

V příštím týdnu Ingenuity podle JPL pošle na Zemi barevné fotografie. Na těchto snímcích by měla být zachycená skalní místa ukazující kontakty mezi velkými geologickými útvary na dně kráteru Jezero. Právě v oblasti tohoto kráteru vybrané pro přistání bude Perseverance pátrat po známkách možného dávného života na Marsu. Kdysi tam podle předpokladů vědců bývalo jezero a delta řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...