Podle studie v prestižním vědeckém časopise má omezení doby, kterou děti tráví u obrazovek, význam. Pokud rodiče pohlídají, aby to bylo méně než dvě hodiny denně, mají jejich potomci lepší paměť i pozornost.
Vědci to konstatovali poté, co na dvaceti místech v USA studovali 4520 amerických dětí ve věku mezi osmi a jedenácti lety. Co se týká čistě duševních výkonů, bylo omezení času před obrazovkou společně s dostatkem spánku jednoznačně nejsilnějším faktorem, který přispívá k lepším duševním výkonům. Tělesná aktivita zase výrazně přispívá k tělesnému zdraví.
Výzkum současně prokázal, že kritériím na zdravý vývoj, která vycházejí z kanadských zásad, vyhovuje pouze jedno ze dvaceti zkoumaných dětí. Zmíněné zásady mají tři body:
- Kvalitní devíti až jedenáctihodinový spánek.
- Méně než dvě hodiny před obrazovkou.
- Nejméně hodina tělesné aktivity.
Vědci tyto výsledky zveřejnili v odborném časopise The Lancet Child & Adolescent Health. Popsali, že děti ve Spojených státech amerických stráví před obrazovkou v průměru 3,6 hodiny denně, tedy téměř dvojnásobek doporučované doby.
V úvahu se přitom bere jen čas „rekreační“, nepočítá se tedy doba, kdy třeba děti vypracovávají na počítači domácí úkoly. Podle studie je omezení času tráveného u počítačů, televizí a mobilů velmi důležité pro správný duševní vývoj v době dětství i dospívání.
„Běžné chování a dodržování každodenních aktivit přispívají k vývoji mozku a kognitivních schopností u dětí. Ovlivňují je také tělesná aktivita, spánek a sedavý způsob života,“ uvedl jeden z autorů práce, Jeremy Walsh. „Důkazy ukazují, že dobrý spánek a fyzická aktivita jsou spojené s lepšími studijními výkony, fyzická aktivita je navíc spojená s lepším reakčním časem, lepší pamětí i pozorností,“ uvádí Walsh.
Jaký vliv má sedavé chování zatím není úplně jasné, ale vypadá to, že mezi různými druhy jsou značné rozdíly – zjednodušeně řečeno, je zřejmě velký rozdíl mezi tím, když si dítě čte knihu, hraje si se stavebnicí, nebo jen pasivně sleduje video na mobilním telefonu. To nebylo tématem studie, ale podle Walshe je to natolik důležité, že právě tímto směrem by nyní rád obrátil svůj další výzkum.
Jak děti, tak jejich rodiče odpovídali v aktuálním výzkumu na dotazníkové otázky, a pak museli absolvovat test. Ten posuzoval jejich schopnosti – jazykové, paměťové a další související s intelektuálními rysy. Autoři vzali v úvahu spoustu nejrůznějších faktorů – od příjmu rodičů, přes vzdělání dětí i rodičů, až po zdravotní stav dětí nebo jejich kondici a BMI.
Výsledky byly pro vědce překvapením v tom, jak negativně vyšly: Asi třetina dětí (29 procent) nebyla schopná dodržet ani jediný ze tří výše popsaných bodů, 41 procent zvládlo jediný, 25 procent dva a pouhých 5 procent dětí všechny tři.
Nejsnadnější je dodržovat dostatek spánku (51 procent), 37 procent se drží doporučení pro čas strávený před obrazovkou. Zdaleka největším problémem je v současnosti v USA tělesná aktivita – doporučenou hodinu pohybu denně zvládne pouhých 18 procent dětí.
Čím více dítě dodržovalo všechna tři doporučení, tím lepší mělo výsledky v testu. Zajímavé ale bylo, že téměř nikdy nestačila jen fyzická aktivita – pouhý pohyb tedy podle vědců nezaručí, že dítě bude mít dobré studijní výsledky. K tomu je potřeba splnit ještě některé ze dvou dalších doporučení. Na druhou stranu, když k tomu došlo, byl nárůst schopností největší.
