Delfíny zabíjí nová kožní nemoc, způsobuje ji obyčejná pitná voda

Delfíni stále častěji umírají pomalou bolestivou smrtí na poškození kůže, které je podobné těžkým popáleninám. Viníkem jsou sladká voda a klimatická změna, ukazuje nový výzkum.

O tomto zdravotním problému, který postihuje stále více delfínů, se ví už delší dobu, ale teprve nyní ho vědci prostudovali a popsali. Nejčastěji jím trpí zvířata u amerického a australského pobřeží.

Delfíni sladkou vodu většinou nesnášejí, jsou až na několik specializovaných druhů evolučně přizpůsobeni životu ve slané vodě. V té sladké sice dokážou krátkodobě přežívat, ale pokud ji musejí snášet delší dobu, projevuje se to na jejich kůži právě formou vážných poškození. Někdy mohou zasáhnout až 70 procent jejich těla –⁠ intenzita poškození je přitom srovnatelná s tím, jako by člověk utrpěl popáleniny třetího stupně.

Poškození kůže u delfínů pod mikroskopem
Zdroj: Scientific Reports

„Jejich kůže je stejně citlivá jako ta naše, a možná ještě citlivější – je to pro ně neuvěřitelně bolestivé,“ uvedla Nahiid Stephensová, veterinární patoložka z Murdochovy univerzity v australském Perthu a spoluautorka nové studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Tyto vředy byly poprvé zdokumentovány u skupiny delfínů skákavých, kteří uvázli v poloslaném jezeře v Louisianě po hurikánu Katrina v roce 2005. Od té doby se podle Stephensové množí zprávy o dalších a dalších případech –⁠ prakticky vždy přitom souvisí s extrémními meteorologickými jevy.

„Nemohli jsme uvěřit, že by tak závažná, rychle se vyvíjející nemoc mohla být způsobena něčím jiným, než je nějaký infekční agens… Ale ve skutečnosti je to nemoc způsobená životním prostředím,“ popsala vědkyně.

Jak vypadal výzkum

Vědci zkoumali úhyny delfínů u dvou skupin těchto zvířat žijících poblíž australského pobřeží. K oběma došlo po období silných dešťů, které „naředily“ slanou vodu –⁠ stala se z ní v některých oblastech v podstatě voda polosladká. Delší pobyt v ní způsobil delfínům fyziologický stres, který mohl vést i ke smrti zvířat.

Jedna dospělá samice v Perthu trpěla těmito kožními lézemi nejméně tři týdny, její stav se rychle horšil, takže se vědci nakonec rozhodli, že ji zabijí, aby její trápení ukončili. „Když jsem nakonec vylezla z lodi a snažila se vymyslet, jak to udělat, zemřela mi sama u nohou. Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Bylo to strašné,“ řekla pro deník Guardian doktorka Stephensová.

V mnoha případech vedla dermatitida k dalším problémům –⁠ do narušené kůže totiž snadno vnikají různé patogeny. A tak delfíni trpěli bakteriálními, plísňovými a dalšími infekcemi; právě to bylo nakonec nejčastější přímou příčinou jejich úmrtí.

„Je to prostě v rozporu s intuicí, že voda – obyčejná pitná voda – může způsobit tak vážná, děsivá zranění,“ dodala Stephensová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 11 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 13 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...