Delfíny zabíjí nová kožní nemoc, způsobuje ji obyčejná pitná voda

Delfíni stále častěji umírají pomalou bolestivou smrtí na poškození kůže, které je podobné těžkým popáleninám. Viníkem jsou sladká voda a klimatická změna, ukazuje nový výzkum.

O tomto zdravotním problému, který postihuje stále více delfínů, se ví už delší dobu, ale teprve nyní ho vědci prostudovali a popsali. Nejčastěji jím trpí zvířata u amerického a australského pobřeží.

Delfíni sladkou vodu většinou nesnášejí, jsou až na několik specializovaných druhů evolučně přizpůsobeni životu ve slané vodě. V té sladké sice dokážou krátkodobě přežívat, ale pokud ji musejí snášet delší dobu, projevuje se to na jejich kůži právě formou vážných poškození. Někdy mohou zasáhnout až 70 procent jejich těla –⁠ intenzita poškození je přitom srovnatelná s tím, jako by člověk utrpěl popáleniny třetího stupně.

Poškození kůže u delfínů pod mikroskopem
Zdroj: Scientific Reports

„Jejich kůže je stejně citlivá jako ta naše, a možná ještě citlivější – je to pro ně neuvěřitelně bolestivé,“ uvedla Nahiid Stephensová, veterinární patoložka z Murdochovy univerzity v australském Perthu a spoluautorka nové studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Tyto vředy byly poprvé zdokumentovány u skupiny delfínů skákavých, kteří uvázli v poloslaném jezeře v Louisianě po hurikánu Katrina v roce 2005. Od té doby se podle Stephensové množí zprávy o dalších a dalších případech –⁠ prakticky vždy přitom souvisí s extrémními meteorologickými jevy.

„Nemohli jsme uvěřit, že by tak závažná, rychle se vyvíjející nemoc mohla být způsobena něčím jiným, než je nějaký infekční agens… Ale ve skutečnosti je to nemoc způsobená životním prostředím,“ popsala vědkyně.

Jak vypadal výzkum

Vědci zkoumali úhyny delfínů u dvou skupin těchto zvířat žijících poblíž australského pobřeží. K oběma došlo po období silných dešťů, které „naředily“ slanou vodu –⁠ stala se z ní v některých oblastech v podstatě voda polosladká. Delší pobyt v ní způsobil delfínům fyziologický stres, který mohl vést i ke smrti zvířat.

Jedna dospělá samice v Perthu trpěla těmito kožními lézemi nejméně tři týdny, její stav se rychle horšil, takže se vědci nakonec rozhodli, že ji zabijí, aby její trápení ukončili. „Když jsem nakonec vylezla z lodi a snažila se vymyslet, jak to udělat, zemřela mi sama u nohou. Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Bylo to strašné,“ řekla pro deník Guardian doktorka Stephensová.

V mnoha případech vedla dermatitida k dalším problémům –⁠ do narušené kůže totiž snadno vnikají různé patogeny. A tak delfíni trpěli bakteriálními, plísňovými a dalšími infekcemi; právě to bylo nakonec nejčastější přímou příčinou jejich úmrtí.

„Je to prostě v rozporu s intuicí, že voda – obyčejná pitná voda – může způsobit tak vážná, děsivá zranění,“ dodala Stephensová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 17 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...