Zapojení českých firem do mezinárodní spolupráce, vývoj nových technologií a zakázky pro průmysl. To jsou dnes hlavní důvody, proč se Česko podílí na kosmických aktivitách.
Podle ředitele odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy Václava Kobery není dnes „dobývání vesmíru“ ani tak soubojem politických mocností, jako nutností, bez které si nelze udržet konkurenceschopnost. Vladimír Remek asi ještě dlouho zůstane jediným Čechoslovákem, který se vydal do vesmíru. Na oběžné dráze i nad ní se ale v dnešní době pohybují české přístroje.
V Česku je v současnosti kolem 70 firem a výzkumných pracovišť, které se zapojují do kosmických aktivit. Kromě toho na kosmických aktivitách stojí i řada aplikací a technologií, které si člověk s vesmírem běžně nespojuje.
„Každý si představí hlavně vesmírný výzkum nebo lety do vesmíru, ale patří sem i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání, nebo pozorování Země. I to, že si můžeme vybrat peníze z bankomatu, je umožněno díky synchronizaci pomocí družic,“ uvedl Kobera.
Češi fungují v rámci Evropské unie
Pro Českou republiku je zásadní členství v Evropské kosmické agentuře (ESA), díky němuž je možné zapojení firem do mezinárodních konsorcií, která vyrábějí družice, nosné rakety či jejich součásti.
„ESA je technologický klub, který nám dává obrovské možnosti. Peníze, které do něj dáváme, se nám díky principu geografické návratnosti vrací zpět v podobě zakázek,“ řekl Kobera.
Kosmický průmysl podle něj stojí na špičce inovací, a to, co se v něm prosadí, se v následujících letech objeví i na Zemi – nejprve zpravidla v leteckém průmyslu, později i v dalších odvětvích.
Členství v ESA stojí Českou republiku ročně osm milionů eur na povinných výdajích, další částku ovlivňuje to, kterých volitelných programů se stát chce účastnit. „Vzhledem k výhodám, které nám to přináší, se nám tuto částku povedlo výrazně navýšit. Celkově je rozpočet na ESA v roce 2018 včetně povinné části přes 46 milionů eur,“ uvedl ředitel odboru kosmických aktivit.
Další Remek nepřijde
Český kosmický průmysl se uplatňuje i v jiných projektech než v těch, které iniciuje ESA. Je to například série meteorologických družic METEOSAT, které provozuje evropská organizace EUMETSAT.
Loni se české firmy zapojily do vývoje průmyslové nanodružice VZLUSAT-1. Otestovala například kompozitní materiály, miniaturizovaný rentgenový dalekohled, štíty proti radiaci nebo vlhkostní či teplotní čidla. „Tento projekt byl unikátní v tom, že ukázal schopnost českých subjektů spolupracovat a doručit vynikající výsledek,“ řekl Kobera.
Že by ale Česko vychovalo nástupce Vladimíra Remka, tomu nic nenasvědčuje. Členství v ESA sice naší republice tuto možnost teoreticky dává, Česko se ale podle Kobery zaměřuje spíše na ty projekty, které mají rychlejší ekonomickou návratnost.
„Důvodem, proč mít ve vesmíru svého astronauta, je také PR jednotlivých států. Lidé jako Paolo Nespoli nebo Tim Peake jsou velmi charismatičtí, chytří a komunikativní, a jejich státy toho umí využít,“ uvedl Kobera k známým astronautům ESA.
