Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení simulující pobyt na Marsu

Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které částečně napodobovalo podmínky lidské mise na Marsu. Z modulu Mars Dune Alpha o rozloze 160 metrů čtverečních, jež se nachází v Houstonu, odešli v sobotu odpoledne místního času s neskrývanou radostí, napsala v neděli agentura AFP.

Čtveřice dobrovolníků zahájila pobyt v zařízení 25. června loňského roku, strávili v něm tak 378 dní. Cílem bylo simulovat některé podmínky, které by pravděpodobně zažila lidská posádka mise na Marsu. Vědci se tak mimo jiné zabývali pěstováním zeleniny, údržbou zařízení a prováděli simulace pohybu po povrchu rudé planety. Vědecké analýzy se podle představitele NASA Stevea Koernera zaměřily především na stravu.

Účastníci projektu byli navíc vystaveni specifickým zátěžovým faktorům, jakým byla izolace a „zpomalená komunikace“ se Zemí, informovala NASA.

Účastníci mise Kelly Hastonová, Anca Selariuová, Ross Brockwell a Nathan Jones podle agentury AFP neskrývali radost, že mohou modul opustit a setkat se se svými blízkými. „Já se tu před vámi asi rozbrečím,“ prohlásil Jones, který je v civilním životě lékařem, pár okamžiků předtím, než začal opravdu plakat po setkání s manželkou.

Experimentální modul byl vyroben za použití 3D tisku a obsahoval mimo jiné tělocvičnu nebo místo pro pěstování zeleniny. Podle svých odhadů by NASA mohla vyslat lidskou posádku na Mars v 30. letech tohoto století. Ještě dříve se však chystá znovu vyslat lidi na Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 9 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 12 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 13 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 14 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 17 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...