Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení simulující pobyt na Marsu

Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které částečně napodobovalo podmínky lidské mise na Marsu. Z modulu Mars Dune Alpha o rozloze 160 metrů čtverečních, jež se nachází v Houstonu, odešli v sobotu odpoledne místního času s neskrývanou radostí, napsala v neděli agentura AFP.

Čtveřice dobrovolníků zahájila pobyt v zařízení 25. června loňského roku, strávili v něm tak 378 dní. Cílem bylo simulovat některé podmínky, které by pravděpodobně zažila lidská posádka mise na Marsu. Vědci se tak mimo jiné zabývali pěstováním zeleniny, údržbou zařízení a prováděli simulace pohybu po povrchu rudé planety. Vědecké analýzy se podle představitele NASA Stevea Koernera zaměřily především na stravu.

Účastníci projektu byli navíc vystaveni specifickým zátěžovým faktorům, jakým byla izolace a „zpomalená komunikace“ se Zemí, informovala NASA.

Účastníci mise Kelly Hastonová, Anca Selariuová, Ross Brockwell a Nathan Jones podle agentury AFP neskrývali radost, že mohou modul opustit a setkat se se svými blízkými. „Já se tu před vámi asi rozbrečím,“ prohlásil Jones, který je v civilním životě lékařem, pár okamžiků předtím, než začal opravdu plakat po setkání s manželkou.

Experimentální modul byl vyroben za použití 3D tisku a obsahoval mimo jiné tělocvičnu nebo místo pro pěstování zeleniny. Podle svých odhadů by NASA mohla vyslat lidskou posádku na Mars v 30. letech tohoto století. Ještě dříve se však chystá znovu vyslat lidi na Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 11 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled