Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení simulující pobyt na Marsu

Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které částečně napodobovalo podmínky lidské mise na Marsu. Z modulu Mars Dune Alpha o rozloze 160 metrů čtverečních, jež se nachází v Houstonu, odešli v sobotu odpoledne místního času s neskrývanou radostí, napsala v neděli agentura AFP.

Čtveřice dobrovolníků zahájila pobyt v zařízení 25. června loňského roku, strávili v něm tak 378 dní. Cílem bylo simulovat některé podmínky, které by pravděpodobně zažila lidská posádka mise na Marsu. Vědci se tak mimo jiné zabývali pěstováním zeleniny, údržbou zařízení a prováděli simulace pohybu po povrchu rudé planety. Vědecké analýzy se podle představitele NASA Stevea Koernera zaměřily především na stravu.

Účastníci projektu byli navíc vystaveni specifickým zátěžovým faktorům, jakým byla izolace a „zpomalená komunikace“ se Zemí, informovala NASA.

Účastníci mise Kelly Hastonová, Anca Selariuová, Ross Brockwell a Nathan Jones podle agentury AFP neskrývali radost, že mohou modul opustit a setkat se se svými blízkými. „Já se tu před vámi asi rozbrečím,“ prohlásil Jones, který je v civilním životě lékařem, pár okamžiků předtím, než začal opravdu plakat po setkání s manželkou.

Experimentální modul byl vyroben za použití 3D tisku a obsahoval mimo jiné tělocvičnu nebo místo pro pěstování zeleniny. Podle svých odhadů by NASA mohla vyslat lidskou posádku na Mars v 30. letech tohoto století. Ještě dříve se však chystá znovu vyslat lidi na Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 51 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...