Člověk nikdy nežil v takové koncentraci CO2, jaká panuje dnes, ukázal mezinárodní výzkum

Autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, porovnávali úroveň oxidu uhličitého během celého období, kdy na Zemi existuje člověk jako živočišný druh. Během posledních 2,5 milionu let se úroveň tohoto plynu nikdy ani vzdáleně nedostala k současným hodnotám. „Současný vysoký objem oxidu uhličitého v ovzduší tedy není experimentem jen pro klima a přírodu, ale je to také experiment pro nás – lidi,“ varují autoři studie.

Podle výsledků této práce byla průměrná úroveň oxidu uhličitého během posledních zhruba 2,5 milionu let na úrovni 250 částic plynu na milion částic. Roku 1965 ale stoupla v souvislosti s průmyslovou činnosti moderního lidstva na 320 částic a v současné době překročila 410 částic na milion.

„Podle tohoto výzkumu od prvního zástupce Homo erectus před 2,1 až 1,8 milionu lety až do roku 1965 koncentrace nikdy nepřekročily 320 částic na milion,“ uvádí autoři studie.

  • Koncentrace oxidu uhličitého se uvádějí v „jednotkách na milion“ – také pod zkratkou PPM (parts per million). Hodnota CO2 kolem 400 PPM tedy znamená, že 400 částic z milionu částic v atmosféře je právě oxid uhličitý. 

Pravěká ukázka současných změn

Podle autorů výzkumu je důležité studovat koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti planety, protože to může pomoci pochopit důsledky současných změn i těch, které nastanou v budoucnosti. „Z toho můžeme vyvodit, co tehdejší úroveň CO2 dělala, jak tehdejší změny klimatu vypadaly a jaký byl vztah mezi těmito jevy,“ uvedli vědci.

Data výzkumníci získali z půdy na Sprašové plošině v Číně. Tamní sprašové sedimenty byly po statisíce let ukládány větrem v dobře rozpoznatelných vrstvách, které umožňují detailní analýzu až do minulosti vzdálené 2,5 milionu let. Standardně používaná metoda spočívající v analýzách ledu se dokáže podívat jen zhruba 800 tisíc let zpátky.

Nejstarší prach obsahující uhlík uložený na této plošině pochází dokonce z doby před 22 miliony lety, ale vědci raději tak hluboko do minulosti ve výzkumu nešli. Soustředili se raději na ty nejlépe dochované vzorky.

Hodnoty, které se podařilo naměřit, jsou stejné jako ty, které ukazovaly analýzy ze zmrzlé vody; koncentrace oxidu uhličitého tedy byly podobné jak před 800 tisíci, tak i před dvěma miliony lety.

„Vyvinuli jsme se v prostředí s nízkým objemem oxidu uhličitého. Jak se bude člověk vyvíjet a jak bude zasažený současnými vysokými hodnotami CO2, se teprve ukáže,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...