Z kosmodromu Si-čchang na jihozápadě Číny odstartovala k Měsíci raketa CZ-3B/G3Z se sondou Čchang-e 4. Informovala o tom večer státní agentura Nová Čína. Mise má za cíl podpořit ambice nejlidnatější země světa týkající se vesmírného průzkumu, napsala agentura AFP. Sonda s vozítkem má počátkem ledna přistát poprvé v historii letů do vesmíru na odvrácené straně Měsíce.
Raketa údajně odstartovala v 19:24 SEČ. Úspěšný start už před státní zpravodajskou agenturou potvrdila na svém webu také například Univerzita Christiana Albrechta v německém Kielu, která vyvinula jeden z měřicích přístrojů na modulu Čchang-e 4.
Americký astronom Jonathan McDowell, který komentuje aktivity kolem dobývání vesmíru, na sociální síti Twitter napsal, že sonda by už měla být oddělená od třetího stupně nosné rakety.
Sonda Čchang-e 4 pojmenovaná podle bohyně měsíce z čínské mytologie má s robotickým vozítkem dosednout poblíž jižního pólu Měsíce, kde pak má robot zahájit svůj průzkum. Žádná sonda ani průzkumný modul dosud na odvrácené straně Měsíce nepřistály. AFP popisuje, že tato oblast na přírodním satelitu Země je hornatá, zvlněná a posetá krátery, na rozdíl od opačné strany, kde jsou i rovinaté oblasti vhodné pro přistání.
Největší výzvu pro misi bude představovat radiová komunikace. Spojení se Zemí bude sonda zpoza Měsíce udržovat přes speciální čínský satelit. Na palubě sondy jsou i semínka rostlin. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace.
Čína chce vyslat na Měsíc i svého kosmonauta
Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.
Spojené státy na Měsíc v letech 1969 až 1972 vyslaly dohromady 12 astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později pak čínská Čchang-e 3.
