Čína nabídla dalším zemím studium vzorků z Měsíce. S výjimkou USA

Vědci z celého světa mohou požádat o možnost studovat vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce, které na Zemi dopravila čínská sonda Čchang-e 6, oznámil Čínský národní úřad pro vesmír. Zároveň poznamenal, že spolupráce má svá omezení, především pokud jde o Spojené státy.

V případě USA by podle čínského úřadu musel být zrušen americký zákon, který zakazuje přímou dvoustrannou spolupráci Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s Čínou s výjimkou případů, kdy Federální úřad pro vyšetřování (FBI) potvrdí, že sdílením informací s čínskou stranou nebude ohrožena národní bezpečnost.

Čtvrteční tisková konference v Pekingu měla být zaměřena na představení výsledků čínské měsíční mise, informací ale mnoho nepřinesla, konstatovala agentura AP.

Čínská lunární sonda Čchang-e 6 se na Zemi vrátila v úterý poté, co přistála na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce, kde odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila tam čínskou vlajku.

Vědci tento týden uvedli, že předpokládají, že shromážděné vzorky budou zahrnovat 2,5 milionu let staré vulkanické horniny a další materiál, který může poskytnout odpovědi o geografických rozdílech mezi oběma stranami Měsíce. Cílem mise bylo vyzvednout dva kilogramy materiálu.

Čína využívá svého úspěchu

Čína je jedinou zemí, jejíž sonda přistála na odvrácené straně Měsíce, a to už podruhé, poprvé to bylo v roce 2019. Jde o o technicky náročný proces, jelikož modul musí urazit větší vzdálenost a poté přistát v obtížném terénu, kde je množství kráterů a málo rovného povrchu. Čchang-e 6 přistála u jižního pólu Měsíce.

Představitelé Čínského národního úřadu pro vesmír rovněž oznámili některé budoucí plány čínského vesmírného programu. Chystaná mise Čchang-e 7 by měla prozkoumat zdroje na jižním pólu Měsíce. Mise Tchien-wen 3 by měla okolo roku 2030 dopravit vzorky z Marsu, plánována je do budoucna také mise Tchien-wen 4 zaměřená na průzkum Jupiteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...