Chytré brýle s navigací mohou negativně ovlivnit fungování mozku. Rychle si zvykne a zleniví

Používání GPS navigace v takzvaných chytrých brýlích může ovlivnit fungování mozku. Už po třech měsících se zhoršuje prostorová paměť. Zjistili to čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví.

Vědci popsali, jak lidský mozek začal pracovat jinak, když člověk používá nové technologie. Magnetickou rezonancí vyšetřili skupinu dobrovolníků, polovina z nich následně po dobu tří měsíců používala při chůzi navigaci vestavěnou do chytrých brýlí. Jejich mozek se přístroji rychle přizpůsobil.

„U osob, které se v experimentu začaly spoléhat na navigaci v brýlích, došlo ke snížení míry propojenosti (konektivity) jejich hipokampů s jinými částmi mozku. Hipokampus je struktura, která je zcela zásadní právě pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí,“ uvedla hlavní autorka studie Iveta Fajnerová.

Závislost zlenivělého mozku

Vědci také sledovali, jak intenzivně dobrovolníci navigační aplikaci v brýlích používali v každodenním životě. Zjistili, že zmíněné změny funkce propojenosti hipokampu byly tím výraznější, čím častěji a déle dobrovolníci navigaci používali.

Podle náměstka pro vědu Národního ústavu duševního zdraví a spoluautora studie Jiřího Horáčka měl projekt ukázat, co se stane s mozkem, když některou z jeho přirozených funkcí či dovedností takzvaně externalizujeme.

„To znamená, že tuto funkci místo toho, abychom ji i nadále vykonávali vlastním mozkem, prostě přemístíme do technického zařízení,“ popsal Horáček. Nejpřekvapivějším zjištěním pro něj bylo, že ke snížení propojenosti hipokampu došlo velmi rychle – již po třech měsících nošení brýlí s navigací.

Technologie pomáhají, ale přinášejí i rizika

Studie poukazuje i na nutnost administrativní kontroly nově zaváděných technologií, které sice výrazně usnadňují život, na straně druhé však člověka také šetří, čímž jej mohou oslabit v některých jeho původních přirozených schopnostech.

„Na rozdíl od nových léků, jejichž zavádění do praxe podléhá velmi přísným bezpečnostním regulacím, je zavádění nových technologií regulováno mnohem méně nebo vůbec. Řada z těchto bouřlivě zaváděných technologií však může lidské zdraví rovněž ovlivnit. Zvláště to pak platí pro technologie, které mají za cíl zlepšit nebo zvýšit kapacitu lidského myšlení,“ dodala Fajnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...