Chovatel v Krkonoších našel v ohradě mládě vlka. Vyděšené zvíře je už zpět na svobodě

Chovatel ovcí našel v ohradě s ovcemi u Vrchlabí ve východních Krkonoších živou, přes rok starou vlčici. S největší pravděpodobností šlo o členku smečky, která mu ve čtvrtek zadávila čtyři ovce. Událost je výjimečná, v republice zřejmě nemá obdoby, upozornil náměstek ředitele Správy Krkonošského národní parku (KRNAP) Jakub Kašpar.

Pracovníci Správy KRNAP zvíře v pátek dopoledne pustili na svobodu. „Bylo zřejmě součástí smečky, ale kolik jedinců čítala, nevíme,“ uvedl Kašpar.

Chovatel Pavel Smejkal viděl vlka poprvé ve čtvrtek večer, v ten samý den ráno našel v ohradě čtyři zadávené ovce. „Známý, který je odborníkem na vlky, mi říkal, že to nemohli udělat vlci, protože jsme příliš blízko lidí, a spíše to vidí na dva psy. A když jsem šel včera večer po práci zkontrolovat ohrady, zpoza keře vyskočil mladý vlk a utekl přede mnou pryč do horní části pastviny. Ovce jsem zabezpečil. Dnes ráno jsem zjistil, že v ohradě je stále. Byl vylekaný, měl stažený ocas,“ vypráví Pavel Smejkal.

Nahrávám video

Překvapilo ho, že vlk byl s ovcemi v ohradě od čtvrtečního rána do večera a žádné nic neudělal. „Ovce se držely v dolní části u baráku a vlk v horní. Asi byl nažraný a možná stejně vyděšený jako ovce,“ doplnil Smejkal, který chová ovce třetím rokem.

Vlčice se bála elektrického ohradníku

Podle zoologa Správy Krkonošského národní parku Jiřího Flouska šlo zřejmě o migrujícího jedince. „Nemáme zatím důkazy, že by se vlci v Krkonoších rozmnožovali. Šlo o loňského vlka, není pro něho problém překonávat větší vzdálenosti,“ uvedl Flousek.

Vlčice uvízla v ohradě zřejmě kvůli tomu, že se bála elektrického ohradníku. „Dostala ránu, asi si to pamatovala. Jinak by ohradník bez problému překonala a dostala se na svobodu. Když jsme zvíře pouštěli, bylo tak vystresované, bálo se ohradníku více než člověka, nebylo agresivní. Pro mě to bylo první pozorování vlka ve volné přírodě, byl to zážitek,“ řekl Flousek.

První potvrzený novodobý výskyt vlka v Krkonoších je z letošního června, kdy zachytila fotopast na Rýchorách ve východních Krkonoších mladého jedince. Ochranáři se domnívají, že do Krkonoš se vlci s největší pravděpodobností šíří z východu, z Broumovska a Vraních hor, nebo z přilehlé části Polska. Rozmnožování v Krkonoších zatím doloženo nebylo.

Vlci se vrací, potvrdily fotopasti

Na nedalekém Broumovsku se vlci usadili po více než dvou stech letech před třemi roky. Ochranáři mají důkazy, že tam žijí trvale a třetím rokem po sobě se jim tam narodila vlčata. Potvrdily to i letošní záběry z fotopastí Hnutí Duha, které zachytily zhruba dva měsíce stará mláďata i dospělé vlky. Kamery ukázaly minimálně čtyři vlčata. 

Vlčí teritorium v hradeckém kraji se rozšiřuje. Přibývá zadávených ovcí i pod horami na Trutnovsku. V kraji vlci zadávili desítky hospodářských zvířat. Kampaň proti návratu vlků rozběhli nedávno někteří chovatelé z Broumovska, kteří tvrdí, že náhrady státu za usmrcená domácí zvířata jsou nedostatečné. U soudu se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován.

Aktivisté pomáhají s výstavbou plotů

Ekologičtí aktivisté na Broumovsku se snaží pomáhat chovatelům s výstavbou plotů, které jejich stáda před vlky účinně ochrání. Projekt začal v lednu a zahrnuje i osvětovou činnost. Hradecký kraj do poloviny letošního června vyplatil chovatelům z Broumovska na náhradách škod způsobených vlky přes 492 tisíc korun. V roce 2016 to bylo zhruba 180 tisíc korun, loni 297 tisíc a letos zatím přes 15 tisíc korun. 

Nahrávám video

Vlk z Krkonoš vymizel v polovině 19. století, posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842, na polské v roce 1810. Po mnoha desetiletích se objevil v listopadu 2011, tehdy to bylo také na Rýchorách, a v srpnu 2016 na Erlebachových boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v podobě stržených hospodářských zvířat. Od té doby přibývá pobytových znaků ve volné přírodě.

Podle správy parku se lidé v souvislosti s výskytem vlků v Krkonoších nemají čeho obávat. Podle zoologů je vlk plaché zvíře a na člověka v našich podmínkách neútočí, naopak se mu vyhne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 23 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...