Čeští vědci zachraňují v 3D Mosul zničený Islámským státem

Nahrávám video

Dříve výstavní město Mosul v Iráku radikálové z Islámského státu téměř zničili – nešetřili památky křesťanské, islámské ani zcela bez náboženského obsahu. Město nyní v 3D modelech zachraňují čeští vědci.

Radikálové z organizace Islámský stát po sobě zanechávali zkázu nejen na lidech, ale také na architektuře. Všude, kam vstoupili, ničili památky nedozírné hodnoty – nejen ty nemuslimské, ale také ty, které jsou s islámem neodmyslitelně spojené. Zničená byla například slavná mešita v Mosulu, kde kdysi organizace vyhlásila vznik svého chalífátu. 

Některé podobně zničené památky teď ožívají aspoň ve virtuálním světě – a navíc s významnou pomocí českých expertů. Čeští vědci totiž vytvářejí podrobné 3D modely míst, která už dnes „zásluhou“ Islámského státu neexistují. Pokračují tím v projektu, který mapuje právě postupnou destrukci metropole severního Iráku během tříleté vlády teroristů. 

Dnes jsou zde jen trosky, ale dříve na stejných místech stávaly architektonicky cenné mosty a budovy. Než Mosul zničili radikálové, patřil k perlám Středního východu.

Petr Vavrečka, specialista na 3D modely, vysvětluje, z jakých údajů vlastně čeští vědci vycházejí, když se pokoušejí o 3D rekonstrukce: „Tento model je na podkladě historických map, které nejsou v dobrém rozlišení, ale byly koupeny. Jde o špionážní satelitní snímky z 60. let, americké špionážní snímky.“

V rekonstrukci pomáhají i archeologové, ti jsou totiž nejlépe schopní posoudit míru toho, jak bylo místo zničené. „Podle naší ověřené databáze bylo v Mosulu zničeno 47 staveb v době nadvlády Islámského státu,“ uvádí archeolog Karel Nováček z  Orientálního ústavu AV ČR na Univerzitě Palackého v Olomouci. 

Jednou z nich byla mešita Al Nuri z 12. století – jedna z dominant města. Stavbu s nádherným pětačtyřicetimetrovým minaretem stačili extrémisté vyhodit do vzduchu těsně před osvobozením města. „Bylo to především takové symbolické těžiště, takové ohnisko celého společenského života v Mosulu,“ konstatuje Karel Nováček.

3D model této důležité stavby vznikl na základě jejích dostupných fotografií, stavebních plánů nebo leteckých záběrů. Všechny tři zdroje byly zkombinovány, aby vědci dosáhli maximální možné věrnosti.

„Museli jsme si stanovit dobu, ze které tuto rekonstrukci vytvoříme, jelikož ty materiály byly z různých dob, například zde můžete vidět ochoz, který už tam nebyl,“ popsal záludnost celého procesu Petr Vavrečka. 

Vědci už teď vědí, že zničených památek je víc, než zatím stihli zdokumentovat. Mosul se i po osvobození dál vyrovnává s následky války. Autoři projektu věří, že jejich práce může pomoct při rekonstrukci města. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 12 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...