Čeští vědci vyvinuli nový typ papíru, který ničí viry i bakterie

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali „anticovid papír“, neboť účinně ničí i nový typ koronaviru. Využití papíru může v budoucnu snížit riziko infekcí při manipulaci s bankovkami, ceninami a různými dokumenty. Je vhodný i pro archivaci, uvedli zástupci AV.

Na papíru pracovali odborníci z Ústavu chemických procesů (ÚCHP) AV ČR a papírenské společnosti SPM-Security Paper Mill pět let. Jiří Sobek z ÚCHP podotkl, že z toho čtyři měsíce věnovali úpravě, díky níž papír ničí i viry.

„Ta primární funkce, která začne likvidovat bakterie a viry po styku, je dvojí. Bakterie likviduje během jedné minuty s účinností přes 99 procent. Dochází k úplné inaktivaci. U virů typu covid máme testy potvrzeno, že po 10 minutách je to kolem 70 procent a po 30 minutách dojde k inaktivaci veškerého covidu, který na povrchu je,“ popsal vědec.

Jak to funguje?

Podle vědců spočívá novost produktu ve speciálně vyvinutém plnivu. Sobek vysvětlil, že tam jsou zafixovány nanostrukturní komplexy zinku a stříbra, které viry, bakterie i kvasinky zneškodní a zachytí, zároveň se však z papíru neuvolňují a jsou tak bezpečné pro lidskou pokožku.

Tyto komplexy by podle vědců bylo možné fixovat i na jiné materiály, například látky, a vyrábět z nich roušky. „Ale to není náš prvotní cíl,“ řekl ČTK výzkumník. Vědec poznamenal, že dosud známé metody využívají nástřik na povrch papíru. „Náš papír má lepší vlastnosti pro tisk a nebledne. A jeho bakteriální a virostatická funkce zůstává po celou dobu životnosti papíru,“ upozornil Sobek.

Anticovid papír budou podle Akademie věd moci lidé využít na běžné kancelářské práce, včetně různých způsobů tisku. Povrch neoslňuje, a proto se hodí pro čtení, psaní a je možné ho i probarvovat. Uplatnění může najít i ve zdravotnictví jako preventivní materiál, stejně jako na dalších pracovištích se zvýšeným rizikem infekcí.

Sobek zdůraznil, že výzkum před lety začal v reakci na poptávku trhu. „Není to něco, co bychom vymysleli a chtěli to komercializovat, ale naopak. Trh poptával tento papír, my jsme na to zareagovali a vyvinuli jsme ho,“ konstatoval vědec. Doplnil, že v brzké době začne výroba asi 10 tun tohoto papíru, které poslouží jako vzorky. „A jsme připraveni na produkci asi 10 až 20 tisíc tun,“ uzavřel vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 1 hhodinou

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 2 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...