Čeští vědci vyvinuli nový typ papíru, který ničí viry i bakterie

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali „anticovid papír“, neboť účinně ničí i nový typ koronaviru. Využití papíru může v budoucnu snížit riziko infekcí při manipulaci s bankovkami, ceninami a různými dokumenty. Je vhodný i pro archivaci, uvedli zástupci AV.

Na papíru pracovali odborníci z Ústavu chemických procesů (ÚCHP) AV ČR a papírenské společnosti SPM-Security Paper Mill pět let. Jiří Sobek z ÚCHP podotkl, že z toho čtyři měsíce věnovali úpravě, díky níž papír ničí i viry.

„Ta primární funkce, která začne likvidovat bakterie a viry po styku, je dvojí. Bakterie likviduje během jedné minuty s účinností přes 99 procent. Dochází k úplné inaktivaci. U virů typu covid máme testy potvrzeno, že po 10 minutách je to kolem 70 procent a po 30 minutách dojde k inaktivaci veškerého covidu, který na povrchu je,“ popsal vědec.

Jak to funguje?

Podle vědců spočívá novost produktu ve speciálně vyvinutém plnivu. Sobek vysvětlil, že tam jsou zafixovány nanostrukturní komplexy zinku a stříbra, které viry, bakterie i kvasinky zneškodní a zachytí, zároveň se však z papíru neuvolňují a jsou tak bezpečné pro lidskou pokožku.

Tyto komplexy by podle vědců bylo možné fixovat i na jiné materiály, například látky, a vyrábět z nich roušky. „Ale to není náš prvotní cíl,“ řekl ČTK výzkumník. Vědec poznamenal, že dosud známé metody využívají nástřik na povrch papíru. „Náš papír má lepší vlastnosti pro tisk a nebledne. A jeho bakteriální a virostatická funkce zůstává po celou dobu životnosti papíru,“ upozornil Sobek.

Anticovid papír budou podle Akademie věd moci lidé využít na běžné kancelářské práce, včetně různých způsobů tisku. Povrch neoslňuje, a proto se hodí pro čtení, psaní a je možné ho i probarvovat. Uplatnění může najít i ve zdravotnictví jako preventivní materiál, stejně jako na dalších pracovištích se zvýšeným rizikem infekcí.

Sobek zdůraznil, že výzkum před lety začal v reakci na poptávku trhu. „Není to něco, co bychom vymysleli a chtěli to komercializovat, ale naopak. Trh poptával tento papír, my jsme na to zareagovali a vyvinuli jsme ho,“ konstatoval vědec. Doplnil, že v brzké době začne výroba asi 10 tun tohoto papíru, které poslouží jako vzorky. „A jsme připraveni na produkci asi 10 až 20 tisíc tun,“ uzavřel vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...