Čeští vědci výrazně vylepšili solární panely. Jsou dvakrát účinnější než dříve

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci, vyvinul prototyp fotovoltaických článků s vysokou účinností. Mohou zvýšit evropskou konkurenceschopnost při výrobě solárních panelů, zároveň by neměly být nákladné. Výzkumníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV) v rámci projektu vyvinuli také metodu kontroly solárních článků.

Na projektu NextBase spolupracovalo 14 pracovišť z osmi zemí světa, mimo jiné z Francie, Belgie, Německa, Švýcarska a Itálie. „Výsledek projektu je prototyp solárního článku s velmi pěknou účinností, který by měl ve výhledu dvou až tří let přicházet do praxe,“ řekl Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV.

Výzkumníci dosáhli 25,4 procenta účinnosti článků. Podle dalšího spoluřešitele Antonína Fejfara se tím blíží světovému rekordu 26,7 procenta, který drží japonská firma Panasonic. Fejfar uvedl, že výzkumníci nyní navíc využili technologii připravenou pro automatizovanou, sériovou výrobu. Běžná účinnost fotovoltaických článků se pohybuje zhruba mezi 12 a 17 procenty.

„Fotovoltaický průmysl má danou cestu ve zvyšování účinnosti fotovoltaiky. Není splnitelná jiným způsobem než přechodem na trochu jinou technologii, což je ta, kterou jsme zkoumali,“ podotkl Ledinský, který vyvinul praktickou techniku kontroly kvality kontaktů těchto solárních článků. Podle AV dosud neexistovala.

Připraveno pro praxi

Právě techniku kontroly kontaktů Evropskou komisí, která tříletý výzkum podpořila v rámci projektu Horizon 2020, označila jako jeden ze tří hlavních využitelných výstupů. Při výzkumu se navíc podle AV podařilo zkrátit dobu měření z původních hodin na sekundy, takže ji lze využít i v reálném čase na výrobních linkách.

Výrobu inovovaných solárních článků chce spustit jeden z průmyslových partnerů projektu, firma Meyer Burger. Podle Ledinského společnost nyní shání investory pro továrnu v Německu, potenciál výroby je podle jeho slov asi dva GW ročně. Další průmyslový partner v projektu, italský Enel, loni spustil prototypovou výrobu na Sicílii. Zatím s kapacitou 0,2 GW. Velká část solárních panelů se nyní do Evropy dováží z jihovýchodní Asie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 1 mminutou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...