Čeští vědci se vrátili z Antarktidy. Počasí jim nepřálo, zamrzala čidla

Nahrávám video
Česká expedice v Antarktidě 2018
Zdroj: ČT24

Účastníkům letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse.

Výprava trvala asi tři měsíce, rekordních 19 účastníků zamířilo k jižnímu pólu koncem loňského roku, zpět se vrátili v neděli. Proti předchozímu roku jim ale nepřálo počasí.

Nahrávám video
10 let české polární stanice
Zdroj: ČT24

„Dorazili jsme těsně po sněhové bouři, takže vyloďovat technický materiál, to byla těžká fyzická práce. V první třetině nám hodně komplikoval práci sníh, v poslední třetině zase mráz,“ řekl účastník expedice Miloš Barták.

Podle něj tři týdny v březnu bylo asi minus 15 stupňů Celsia, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě. Průměrná březnová teplota se v místě přitom pohybuje kolem tří stupňů pod nulou. V Česku bylo tehdy paradoxně ještě chladněji, kolem minus 20 stupňů.

Náročná sezona

Vědci opět shromažďovali poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat bezpilotní systém. „Tentokrát to kvůli počasí nebylo jednoduché, k letům a mapování jsme využívali každou vhodnou příležitost,“ uvedla Michaela Kňažková.

Nahrávám video
Co bude dělat česká expedice v Antarktidě?
Zdroj: ČT24

Vědci na ostrově mimo jiné potvrdili vzácný výskyt lišejníku, který se sice hojně vyskytuje na severní polokouli, na jižní je ale jen ve třech lokalitách, z toho v Antarktidě na jediné. „Za úspěch lze považovat i nález keříčkovitého typu lišejníku, který dosud nebyl z oblasti antarktického poloostrova, respektive z jeho východního pobřeží, potvrzen,“ uvedl Barták. V budoucnu by podle něj na stanici mohl být pro další výzkumy postaven i experimentální skleník.

Expedice s ochrannou známkou

Letos vědci poprvé oficiálně výrobcům testovali oblečení, jako spodní prádlo či boty. Testovali však například i stavební hmoty či polymery nebo větrné elektrárny. „Jsou vystaveny podmínkám v Antarktidě, srovnáváme, jak ty věci trpí ve srovnání s podmínkami u nás,“ uvedl Daniel Nývlt, který výpravu zastřešuje.

Univerzita si už zaregistrovala ochrannou známku Testováno v Antarktidě. Toto označení budou moct v budoucnu získat výrobky či zařízení, jež se osvědčí v extrémních podmínkách ledového kontinentu.

Mendelova polární stanice loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo zhruba 50 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 12 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...