Čeští vědci naučili laser rýt do velkých ploch. Teď může vylepšit letadla i peníze

Výzkumný tým z laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech objevil způsob, jak laserem vytvářet pravidelné struktury na povrchu kovů. Dosud to bylo možné jen s malou přesností a navíc velmi pomalu, český objev nyní může pomoct bankovnictví i aviatice.

  • Laser vyzařuje fotony v jednom koherentním paprsku. V něm jsou jednotlivé částice velmi disciplinované – na rozdíl od normálního světla v něm vyzáří svou energii jakoby na povel.  

Současný objev umožní použití této metody ve velkém měřítku, například v leteckém průmyslu. Na výzkumu odborníci z HiLASE spolupracovali s italskými kolegy. O úspěchu informovali v tiskové zprávě.

Vytvářet na povrchu materiálů periodické struktury o rozměrech menších než tisícina milimetru má v některých oblastech zásadní význam. Okem je nelze rozlišit, a proto mohou být například součástí ochranných prvků cenin. Takové struktury na povrchu materiálu jsou důležité také v leteckém průmyslu. Na povrchu křídel letadel totiž řídí proudění vody a zamezují jejímu namrzání ve výškách. Dodnes je ale problém, jak tyto struktury vytvořit na velké ploše.

Extrémní zrychlení

Vědcům z HiLASE se nyní podařilo pomocí laserových impulsů vytvářet pravidelné, předem zvolené struktury na povrchu některých kovů – hliníku, titanu, mědi, molybdenu, zlata a oceli. „Existuje předpoklad, že zkušenosti budou využitelné pro velkou škálu prvků a materiálů, dokonce možná pro všechny kovy,“ uvedli vědci v tiskové zprávě.

Výhodou jejich řešení je jednak vysoká přesnost vytvořených struktur, jednak rychlost. „Během deseti sekund je možno upravit asi jeden centimetr čtvereční povrchu, což výrazně zvyšuje význam technologie pro praktické využití,“ podotkli vědci. Dosavadními laserovými metodami šlo dosáhnout rychlosti zpracování asi jeden milimetr čtvereční za několik dní, což je pro velké plochy nepoužitelné.

K výzkumu vědce z Dolních Břežan přivedli badatelé z univerzity v Modeně. „Naši italští kolegové se na nás obrátili s prosbou o spolupráci. Dařilo se jim vytvářet docela dobré struktury na některých materiálech, ale někde jim to nešlo a nebylo jasné proč. Protože můj kolega z HiLASE Thibault J.-Y. Derrien má v této oblasti asi desetileté zkušenosti a předpověděl možnost našeho řešení u řady materiálů, začali jsme s nimi pracovat,“ uvedla vedoucí týmu Nadezhda Bulgakova z HiLASE. Vysvětlení vědci našli za použití dlouhých vlnových délek světla.

Odborníci očekávají, že jejich řešení nahradí část dosud používaných metod pro periodické nanostruktury, jako jsou naprašování, chemické a plazmové leptání nebo nanoimprinting. Tyto metody jsou nákladné a také složité, některé z nich vyžadují vakuum nebo jiné speciální prostředí.

Osobní zásluhy

Na objevu spolupracovali také Yoann Levy a Tomáš Mocek z HiLASE. Za italskou stranu se výzkumu účastnili Leonardo Orazi a Iaroslav Gnilitskyi. Výsledky publikoval v srpnu prestižní vědecký časopis Scientific Reports.

Laserové centrum HiLASE bylo otevřeno v roce 2014 jako pracoviště Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, zaměřené na vývoj laserů nové generace. Stálo přibližně 850 milionů korun, z toho 85 procent šlo z evropských fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 12 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...