Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) před deseti dny voperovali pacientovi umělé srdce. Původní orgán byl málo funkční a museli ho úplně odstranit. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2014 ve Francii, Česko je prozatím třetí zemí světa, která unikátní operaci provedla. Náklady nenese nemocnice, protože operace je součástí klinické studie.
Osmapadesátiletý pacient je podle lékařů v dobrém stavu a náhrada funguje bezchybně. Muž trpěl oboustranným srdečním selháním, posledních osm měsíců byl trvale připojený k podpůrným přístrojům a infuzím. „Vzhledem k jeho vyššímu věku, stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a vzrůstající plicní hypertenzi nemohl podstoupit transplantaci srdce, ani mu nemohla být implantovaná dlouhodobá srdeční podpora,“ vysvětlil přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.
Náhrada srdce byla vyvinuta ve Francii. Váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. Lékaři při operaci odstranili většinu srdce kromě levé a pravé síně. „Několikahodinový operační výkon byl velmi náročný zejména po technické stránce. Umělé srdce se skládá z celé řady součástí, které je třeba na operačním sále sestavit,“ vysvětlil přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivan Netuka.
Špičkový přístroj světové úrovně
Náhrada má 17 senzorů, které vyhodnocují aktuální stav pacienta, a mění tak automaticky svou činnost. Přes břišní stěnu pacienta vede kabel k externí části náhrady s bateriemi a řídicí jednotkou, kterou pacient musí nosit s sebou, například v tašce.
Týden po operaci byl pacient odpojen od dýchacího přístroje, podle lékařů je v současné době nejdůležitějí, aby se vyvaroval jakékoliv infekce. Čeští lékaři podstoupili několikaměsíční intenzivní trénink u výrobce, srdce voperovali teleti. Operace je podle lékařů pro českou medicínu převratná, v plánu mají další.
V IKEM transplantovali první lidské srdce 31. ledna 1984. K letošnímu 27. listopadu udělali 1116 těchto operací, jen za tento rok jich bylo 39.
