Čeští archeologové se pustí na moře ve člunu z jediného kmene. Napodobí starověké cestovatele

Členové mezinárodní archeologické expedice Monoxylon III vypravili z Archeoparku Všestary u Hradce Králové na cestu do Řecka dlabaný dubový člun. V sobotu v něm vyplují z řecké pevniny na Krétu, kam by měli dorazit 11. června. Cílem je zlepšit současné poznatky o tom, jak se Sředomořím šířily rané zemědělské kultury.

Mise navazuje na námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995 a 1998. „Expedice po dvou letech příprav vstoupila do své poslední a nejdůležitější části,“ prohlásil archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý.

Devítimetrové plavidlo vydlabané z jednoho kusu dubového kmene v úterý veze terénní auto na vleku přes Německo a Rakousko do italských Benátek. Doprovázejí ho čtyři členové expedice.

Z Benátek poplují trajektem do řeckého Patrasu na severozápadě Peloponésu. Odtud je ještě bude čekat třísetkilometrová cesta po souši do přístavu Lavrion jižně od Atén, kde se 24. května setkají se zbytkem posádky, která do Řecka přiletí letadlem z Prahy.

Člun starší než pyramidy

Expedice využila člun, na kterém plula ve Středomoří před jednadvaceti lety, doznal ale značných změn. Po odebrání dřeva ze dna trupu a po dalších úpravách je člun rychlejší, běžná rychlost plavidla je mezi čtyřmi a pěti kilometry v hodině.

Už loni posádka člun několikrát testovala na Labi a na nádrži Rozkoš na Náchodsku. Předlohou plavidla je osm tisíc let starý neolitický člun, který byl v roce 1994 objeven v jezeře Bracciano u Říma.

Trasa expedice o délce asi čtyř set kilometrů povede z řeckého poloostrova Attika přes řetězec ostrovů na ostrov Mélos, na kterém se v minulosti těžil obsidián, a odtud dál přes ostrov Santorini na Krétu do Hérakleionu.

Výpravy se zúčastní dvaadvacet lidí, navíc jeden kameraman a lodivod moderní lodi, která bude člun doprovázet. V posádce budou převážně Češi, ale také dva Slovinci, jeden Slovák a Řek. Většina z nich se účastnila již minulé expedice.

Podle členů expedice nepůjde o žádnou výletní plavbu. Při pádlování se budou v 1,3 tuny těžkém člunu po hodině a půl střídat dvě jedenáctičlenné posádky. Za příznivých podmínek by si mohla posádka vypomoci jednoduchou plachtou.

Součástí experimentu má být i přeprava nákladu, který dávní kolonizátoři Středomoří mohli vézt. „Budeme převážet pšenici a obsidián, což je přírodní sopečné sklo,“ uvedl mluvčí expedice Jiří Junek.

Expedice stará čtvrt století

Rozpočet akce je 1,4 milionu korun, v této částce je zahrnuta přeprava, doprovodné plavidlo, náklady na knihu a dokumentární film z expedice. Největší část nákladů v částce půl milionu korun hradí sami mořeplavci, zbytek je od sponzorů.

Trasa expedice Monoxylon II v roce 1998 vedla západním Středomořím a téměř výhradně se držela pobřeží. Její členové urazili v devítimetrovém člunu osm set kilometrů. První expedice v roce 1995 přepádlovala tři sta kilometrů přes ostrovy napříč Egejským mořem na člunu o délce šest metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 12 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 18 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 23 hhodinami
Načítání...