Českým ptákem roku se stala káně lesní. Rozšířený dravec, který pomáhá snižovat počty hrabošů

Ptákem roku 2021 ornitologové vyhlásili káni lesní. V Česku jde o nejhojnějšího dravce, který je ale veřejností přehlížený. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit. Dravého ptáka zvolili teprve potřetí od roku 1992. Loni byla ptákem roku jiřička obecná.

Titul pták roku udělují ornitologové obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Káně lesní v letu
Zdroj: Wikimedia Commons

Mezi dravci už titul pták roku má poštolka obecná a orel mořský. Poznávání dravců není mezi laiky rozšířené kvůli malé početnosti a plachosti. „Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý,“ uvedl Petr Voříšek z ČSO. Svá pozorování mohou lidé vkládat do databáze birds.cz, pomohou tím ornitologům lépe zjistit, jak se káním daří nebo kde je pro ně nebezpečno.

Elegantní dravec

Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11 tisíc až 14 tisíc kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území.

Tělo káně je přizpůsobené k plachtění, využívá stoupavé vzdušné proudy a dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá tento pták k vyznačování hranic teritoria. Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní dravci. Denně potřebuje podle Voříška pozřít kořist o váze odpovídající asi desetině její hmotnosti, zatímco sokol či jestřáb potřebují 20 až 25 procent.

Káně lesní – mláďata
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, je tak účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů. Ze silných hraboších roků dokážou káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, někdy ani nezahnízdí všechny páry.

Káně sice dokážou nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat či hmyzu, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov hlodavců v otevřené krajině. V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ČSO nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě, než vylétnou, jich spotřebují asi 700.

Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s jedem karbofuranem, který je od roku 2008 zakázaný. Podle odhadu ČSO počet otrávených kání dosahuje několika stovek ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěKde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 6 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 7 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 10 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 12 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 14 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 23 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...