Českým ptákem roku se stala káně lesní. Rozšířený dravec, který pomáhá snižovat počty hrabošů

Ptákem roku 2021 ornitologové vyhlásili káni lesní. V Česku jde o nejhojnějšího dravce, který je ale veřejností přehlížený. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit. Dravého ptáka zvolili teprve potřetí od roku 1992. Loni byla ptákem roku jiřička obecná.

Titul pták roku udělují ornitologové obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Káně lesní v letu
Zdroj: Wikimedia Commons

Mezi dravci už titul pták roku má poštolka obecná a orel mořský. Poznávání dravců není mezi laiky rozšířené kvůli malé početnosti a plachosti. „Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý,“ uvedl Petr Voříšek z ČSO. Svá pozorování mohou lidé vkládat do databáze birds.cz, pomohou tím ornitologům lépe zjistit, jak se káním daří nebo kde je pro ně nebezpečno.

Elegantní dravec

Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11 tisíc až 14 tisíc kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území.

Tělo káně je přizpůsobené k plachtění, využívá stoupavé vzdušné proudy a dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá tento pták k vyznačování hranic teritoria. Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní dravci. Denně potřebuje podle Voříška pozřít kořist o váze odpovídající asi desetině její hmotnosti, zatímco sokol či jestřáb potřebují 20 až 25 procent.

Káně lesní – mláďata
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, je tak účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů. Ze silných hraboších roků dokážou káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, někdy ani nezahnízdí všechny páry.

Káně sice dokážou nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat či hmyzu, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov hlodavců v otevřené krajině. V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ČSO nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě, než vylétnou, jich spotřebují asi 700.

Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s jedem karbofuranem, který je od roku 2008 zakázaný. Podle odhadu ČSO počet otrávených kání dosahuje několika stovek ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 30 mminutami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 1 hhodinou

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026
Načítání...