Český vesmírný architekt připravuje stavby pro Měsíc i Mars. Ondřeje Douleho oceňuje celý svět

Nahrávám video
Ondřej Doule, architekt
Zdroj: ČT24

Lidí, kteří se živí jako „kosmičtí architekti“, je na Zemi jen několik. Jeden z těch neúspěšnějších je Čech. Ondřej Doule byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Ondřej Doule je architekt, který hledí hlavně nahoru –  podílel se na výpočtech a simulacích pro slavný londýnský mrakodrap The Shard, konkrétně na skleněném opláštění této 310metrové dominanty Londýna.

Jeho hlavní projekty ale míří ještě výš, až na oběžnou dráhu a zejména na další vesmírná tělesa, tedy na Měsíc a Mars.

Pro budoucí cesty člověka na ně začal navrhovat takzvané habitaty. Tedy struktury, které astronautům zajistí základní potřeby pro dlouhodobý pobyt. Pro ten na Měsíci by to mohla být jeho Lunar Base 10. Právě na ní se skvěle ukazují hlavní vlastnosti podobných staveb – musí být jednoduché, maximálně hospodárné s prostorem a navíc nafukovací.

Vlastnosti domku pro Měsíc

Na Měsíci by podobné stavby chránil před nebezpečnou radiací a případnými mikrometeority tzv. regolit. Jde o měsíční prach, který by roboti spekli do jakési odolné krusty. Ta by ještě lépe pokryla a izolovala stavbu pod ní.

Takový je ostatně i oficiální plán Evropské kosmické agentury (ESO), se kterou Ondřej Doule spolupracuje a která na Měsíci plánuje svou vlastní základnu. Ale i ESO míří ještě dál.

„Netvrdím, že Měsíční vesnice je konec příběhu. Měsíční vesnice je pouze dalším krokem. Můžete jí říkat zastávka v dalším průzkumu našeho vesmíru,“ uvedl ředitel této organizace Johann-Dietrich Wörner.

Další zmíněný výzkum by se měl zaměřit na Mars. Také pro Rudou planetu má Ondřej Doule své projekty. Konkrétně Mars Base 10. Precizností, citem pro detail i realistickým pojetím si proto čtyřicetiletý architekt mezi kolegy vydobyl značný respekt.

Úspěch, který mluví za vše

Tomáš Andrejsek, předseda představenstva České rady pro šetrné budovy, úspěchy Ondřeje Douleho pokládá za úžasné: „Působí na amerických univerzitách a pracuje pro NASA a v poslední době i pro ESA, tedy pro Evropskou vesmírnou agenturu – já si myslím, že tohle hovoří samo za vše. Máme tak zástupce na velmi důležitých místech a jeho stopa je poměrně hluboká, takže za mě velký respekt.“

Ondřej Doule ale přes všechny tyto úspěchy umí zůstat nohama i myšlenkami na Zemi. Jeho další projekt samorozkládacího se habitatu pro extrémní prostředí (neboli SHEE) – je totiž v jedné věci výjimečný – už není jen na papíře, ale čekají ho ostré testy.

Mohl by pomáhat třeba v polárních oblastech nebo místech zasažených epidemií. I tento projekt by ale Ondřej Doule jednou rád otestoval na Rudé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 19 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
14. 4. 2026

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
14. 4. 2026

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
14. 4. 2026
Načítání...