Český respirátor získal evropskou certifikaci. Zaujal NATO i americké námořnictvo

Respirátor RP95-M vyvinutý v Česku během koronavirové krize v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky pražského ČVUT získal evropskou certifikaci. Podle tvůrců mu to otevře dveře k evropským i světovým trhům. Respirátory z 3D tiskárny vyzkoušelo už i americké námořnictvo nebo NATO, freeware si stáhly instituce ve třiceti zemích.

Respirátor RP95-M vychází z modelu vyvinutého v březnu na ČVUT, má nejvyšší míru ochrany a vznikl v rekordním čase. Původní polomaska připravená s pomocí 3D tisku, ale nemůže vznikat sériově. Výzkumníci a firmy proto model upravili pro hromadnou výrobu na vstřikolisech.

„Zpočátku jsme byli tři, pak skupina dvanácti lidí, a když jsme vyvíjeli tu vstřikolisovou variantu, tak nás bylo asi třicet. Byla to trnitá cesta, ale poprali jsme se s tím dobře,“ řekl Alexandr Lazarov z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky pražského ČVUT.

Koncem dubna pak polomasky začala vyrábět firma Cardam. Je dceřinou společností České zbrojovky, Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a společnosti Beneš a Lát.

Volné licence používají instituce ve 30 zemích

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že díky volné licenci respirátory používají instituce ve třiceti zemích. Vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík uvedl, že ČVUT považovalo za povinnost poskytnout akademickým institucím návod na výrobu v době krize. Masku tak vyzkoušelo NATO i americké námořnictvo.

Parametry dalších vylepšení a „know how“ už mají tvůrci ošetřené tak, aby z toho Česko profitovalo. „Co se týče amerického námořnictva, stáhli si 3D soubory a začali masky tisknout svým vojákům. Ohlasy jsme od nich měli velmi pozitivní. Totéž platí pro NATO, s ním teď jednáme na dodávce vstřikolisové varianty,“ řekl Lazarov.

Nahrávám video
Alexandr Lazarov z CIIRC ČVUT hovoří o vývoji respirátoru
Zdroj: ČT24

Certifikace otevírá cestu na evropské i světové trhy

Lazarov si podle svých slov nedovede představit nic lepšího, co by se jejich produktu mohlo stát. Ocenil také to, že díky tomu vznikl spin off, který přenesl akademické znalosti do průmyslu.

Právě ve spin off firmě Trix Connections Lazarov dohlížel na vývoj modelu pro sériovou výrobu. „Nejtěžší bylo vyladit formu pro masku. Podařilo se to za pět minut dvanáct, abychom stihli certifikační proces podle plánu.“

Firma Cardam už na počátku května předala pět tisíc kusů nového modelu respirátorů ministerstvu zdravotnictví. Podle dohody má dalších 45 tisíc kusů dodat po získání plné certifikace. Mluvčí CZG - Česká zbrojovka Group Eva Svobodová řekla, že firma už předala Správě státních hmotných rezerv další tisícovku, zbytek dodá do dvou měsíců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...