Český biosenzor může odhalit koronavirus dříve, než se začnou tvořit protilátky

Skupina Hany Lísalové z oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd vyvíjí technologii, která má ambici pomoct proti současné pandemii. Na rozdíl od náročného zjišťování protilátek v těle pacientů za pomoci rychlotestů by český biosenzor mohl objevovat přímo virové částice koronaviru SARS-CoV-2.

„Rozhodli jsme se věnovat vývoji vysoce citlivého a přenosného biosenzoru pro detekci koronaviru. Ten přítomnost viru odhalí nejen v tělních tekutinách, ale i v jiných vzorcích, jako jsou stěry z obleků nebo voda,“ vysvětluje Hana Lísalová.

K urychlenému vývoji přispívá i skutečnost, že navrhovaný postup se odvíjí z už existující spolupráce s Ochrannou službou Policie ČR zaměřené na vývoj přenosného biodetekčního systému pro rychlé odhalení patogenních látek v potravinách.

Testováno na bakteriích

S pomocí laboratorního funkčního vzorku vědci již prokázali vlastnosti rychlé a citlivé detekce –⁠ zatím ne na novém koronaviru, ale na jiných bakteriích a virech.

„Během dvaceti minut jsme například přímo detekovali bakterie Escherichia coli O157:H7 nebo Salmonella typhi v homogenizovaném hamburgeru,“ říká Alexandr Dejneka, který na projektu spolupracuje. Bakterie se přitom podařilo jednoznačně prokázat už v řádu jednotek na mililitr vzorku. Srovnatelná citlivost byla dosažena i při vyhledávání viru Hepatitidy A v potravinových vzorcích.

Samotné testování systému je předběžně domluveno na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Univerzální technologie

Vyvíjené biodetekční systémy jsou založené na bázi takzvaných ultra-rezistentních polymerních povrchů. Technologie je přitom naprosto univerzální a dá se relativně jednoduše adaptovat na jiný typ detekované látky a jiné typy vzorků.

Srdcem biosenzoru jsou výměnné polymerní biočipy, které je možné při negativní odezvě používat opakovaně.

Pokud bude vývoj nového biočipu postupovat podle předpokladů, mohly by funkční prototypy vzniknout v řádu několika měsíců. V akademickém prostředí je možné zajistit výrobu stovek biočipů, pro pořízení většího množství testů a snížení ceny biočipů by bylo nezbytné jejich výrobu škálovat a najít vhodného průmyslového partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 22 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
před 23 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.