Skupina Hany Lísalové z oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd vyvíjí technologii, která má ambici pomoct proti současné pandemii. Na rozdíl od náročného zjišťování protilátek v těle pacientů za pomoci rychlotestů by český biosenzor mohl objevovat přímo virové částice koronaviru SARS-CoV-2.
Český biosenzor může odhalit koronavirus dříve, než se začnou tvořit protilátky
„Rozhodli jsme se věnovat vývoji vysoce citlivého a přenosného biosenzoru pro detekci koronaviru. Ten přítomnost viru odhalí nejen v tělních tekutinách, ale i v jiných vzorcích, jako jsou stěry z obleků nebo voda,“ vysvětluje Hana Lísalová.
K urychlenému vývoji přispívá i skutečnost, že navrhovaný postup se odvíjí z už existující spolupráce s Ochrannou službou Policie ČR zaměřené na vývoj přenosného biodetekčního systému pro rychlé odhalení patogenních látek v potravinách.
Testováno na bakteriích
S pomocí laboratorního funkčního vzorku vědci již prokázali vlastnosti rychlé a citlivé detekce – zatím ne na novém koronaviru, ale na jiných bakteriích a virech.
„Během dvaceti minut jsme například přímo detekovali bakterie Escherichia coli O157:H7 nebo Salmonella typhi v homogenizovaném hamburgeru,“ říká Alexandr Dejneka, který na projektu spolupracuje. Bakterie se přitom podařilo jednoznačně prokázat už v řádu jednotek na mililitr vzorku. Srovnatelná citlivost byla dosažena i při vyhledávání viru Hepatitidy A v potravinových vzorcích.
Samotné testování systému je předběžně domluveno na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Univerzální technologie
Vyvíjené biodetekční systémy jsou založené na bázi takzvaných ultra-rezistentních polymerních povrchů. Technologie je přitom naprosto univerzální a dá se relativně jednoduše adaptovat na jiný typ detekované látky a jiné typy vzorků.
Srdcem biosenzoru jsou výměnné polymerní biočipy, které je možné při negativní odezvě používat opakovaně.
Pokud bude vývoj nového biočipu postupovat podle předpokladů, mohly by funkční prototypy vzniknout v řádu několika měsíců. V akademickém prostředí je možné zajistit výrobu stovek biočipů, pro pořízení většího množství testů a snížení ceny biočipů by bylo nezbytné jejich výrobu škálovat a najít vhodného průmyslového partnera.