Českobudějovičtí vědci objevili tři extrémní viry uvnitř hub, které žijí u solných jezer

Hned tři nové viry objevil tým virologů z biologického centra AV v Českých Budějovicích uvnitř buněk houby Sodiomyces alkalinus. Nejenže se jedná o poměrně neobvyklou kombinaci virů, jde zároveň i o vůbec první viry nalezené ve vláknitých houbách rostoucích v extrémně zásaditém prostředí.

Od těch nejmenších bakterií až po největší savce – prakticky každý organismus na Zemi má svůj virus, a často nejenom jeden. S rozvojem vědy teprve nyní přicházíme na to, že viry, které dosud známe (asi 12–13 tisíc druhů) představují patrně daleko méně než onu pověstnou špičku ledovce. Navíc většina z nich pochází z organismů, které žijí v podmínkách člověku připadajících „normální“.

O virech organismů, které si libují v extrémním prostředí, toho víme velmi málo, a dosud u nich bylo objeveno jen několik desítek virů. Teď našli právě tento druh virů čeští vědci.

Virologové z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR objevili tři viry uvnitř buněk houby Sodiomyces alkalinus. Jde o první viry nalezené ve vláknitých houbách rostoucích v extrémně zásaditém prostředí.

Tato houba roste především v okolí solných jezer v Asii a Africe. Vědci objevili viry v houbách, které byly přibližně 3 tisíce kilometrů od sebe, což není obvyklé. Popsala to Daniela Procházková z biologického centra.

Snímek z elektronového mikroskopu, zachycující pravděpodobné částice jednoho ze tří objevených virů
Zdroj: AV ČR

Viry, které neškodí?

„Je pravděpodobné, že se tyto viry šíří společně už delší čas, i když nevíme, jakou evoluční výhodu svému hostiteli poskytují,“ řekl virolog Karel Petrzik. Žádný negativní vliv na zdraví houby zjištěn nebyl.

Vědecký tým tvořili virologové z České republiky a Nizozemska. Stejný tým se na hledání nových virů specializuje. Na začátku letošního roku například objevili vědci u houby viry, které nemají bílkovinný obal. 

Jelikož stejný tým již před časem objevil speciální případ „nahých“ houbových virů a hledáním nových virů se intenzivně zabývá, vypadá to, že v budoucnosti můžeme čekat další objevy, poodhalující pohled do světa virů neobvyklých organismů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 18 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...