Českobudějovičtí vědci objevili tři extrémní viry uvnitř hub, které žijí u solných jezer

Hned tři nové viry objevil tým virologů z biologického centra AV v Českých Budějovicích uvnitř buněk houby Sodiomyces alkalinus. Nejenže se jedná o poměrně neobvyklou kombinaci virů, jde zároveň i o vůbec první viry nalezené ve vláknitých houbách rostoucích v extrémně zásaditém prostředí.

Od těch nejmenších bakterií až po největší savce – prakticky každý organismus na Zemi má svůj virus, a často nejenom jeden. S rozvojem vědy teprve nyní přicházíme na to, že viry, které dosud známe (asi 12–13 tisíc druhů) představují patrně daleko méně než onu pověstnou špičku ledovce. Navíc většina z nich pochází z organismů, které žijí v podmínkách člověku připadajících „normální“.

O virech organismů, které si libují v extrémním prostředí, toho víme velmi málo, a dosud u nich bylo objeveno jen několik desítek virů. Teď našli právě tento druh virů čeští vědci.

Virologové z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR objevili tři viry uvnitř buněk houby Sodiomyces alkalinus. Jde o první viry nalezené ve vláknitých houbách rostoucích v extrémně zásaditém prostředí.

Tato houba roste především v okolí solných jezer v Asii a Africe. Vědci objevili viry v houbách, které byly přibližně 3 tisíce kilometrů od sebe, což není obvyklé. Popsala to Daniela Procházková z biologického centra.

Snímek z elektronového mikroskopu, zachycující pravděpodobné částice jednoho ze tří objevených virů
Zdroj: AV ČR

Viry, které neškodí?

„Je pravděpodobné, že se tyto viry šíří společně už delší čas, i když nevíme, jakou evoluční výhodu svému hostiteli poskytují,“ řekl virolog Karel Petrzik. Žádný negativní vliv na zdraví houby zjištěn nebyl.

Vědecký tým tvořili virologové z České republiky a Nizozemska. Stejný tým se na hledání nových virů specializuje. Na začátku letošního roku například objevili vědci u houby viry, které nemají bílkovinný obal. 

Jelikož stejný tým již před časem objevil speciální případ „nahých“ houbových virů a hledáním nových virů se intenzivně zabývá, vypadá to, že v budoucnosti můžeme čekat další objevy, poodhalující pohled do světa virů neobvyklých organismů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 11 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 13 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 14 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 18 hhodinami
Načítání...