Česko poslalo další vzorky rostlin do úložiště na Špicberkách. Pro případ katastrofy

Česká republika uložila do světové genomové banky na Špicberkách druhou zásilku. Obsahuje 362 semen hlavně obilí a zeleniny. V úložišti je nyní 1168 jedinečných českých druhů a odrůd zemědělských plodin.

Poprvé český stát semena do banky zaslal v roce 2015, tehdy šlo o 800 vzorků různých zemědělských plodin, například obilovin a pícnin. Genetické rostlinné zdroje dostupné v ČR přesahují 55 tisíc položek.

České odrůdy vylepší světové genetické dědictví

Na Špicberky zaslala česká genová banka vzorky původních českých odrůd, hlavně pšenice, ječmene a žita. „V zásilce je také hrách setý – například odrůda Bohatýr, len setý – například Šumperecký Textilák, salát hlávkový – například Dubáček, mrkev – například Přerovská dlouhá, mák setý – například Orfeus,“ uvedlo ministerstvo.

Uložení národních vzorků v globální genomové bance je pro Česko bezplatné, hradí ho norská vláda a mezinárodní nadace Crop Trust. V úložišti jsou semena udržována v permafrostu, při stálé teplotě minus 18 stupňů Celsia. Skladovací komory se nacházejí více než 100 metrů hluboko uvnitř hory, pod vrstvami skály o tloušťce 40 až 60 metrů, 130 metrů nad úrovní moře. Semena jsou skladována v pískovcové skále v bývalém dole, podle dřívějších informací má úložiště kapacitu na 4,5 milionu vzorků.

Deset let od spuštění projektu je v úložišti více než milion položek, které čítají na šest tisíc druhů rostlin ze 75 genomových bank.

K čemu je genetická banka?

Genetická banka nese oficiální název Svalbard Global Seed Vault a provozuje ji norská vláda se společností NordGen a mezinárodní neziskovou organizací Crop Trust. Jejím cílem je shromažďovat zásoby semen pro případ nečekaných katastrof – ať už klimatických, válečných nebo jiných. Pokud by nějaká taková hrůzná situace nastala, dalo by se využít semen uskladněných na Špicberkách tak, aby se obnovila původní flóra.

Že jde jen o nepravděpodobný sci-fi scénář? Omyl, roku 2015 Mezinárodní středisko pro zemědělský výzkum (ICARDA) vzalo z této banky několik druhů semen, aby je zaslalo do válkou zničené Sýrie. Stejné druhy semen byly zaslané i do Maroka a Libanonu, kde na nich probíhal intenzivní průzkum. „Prokázali jsme, že se můžeme na naše genové banky spolehnout, a to i navzdory nepříznivým okolnostem, tudíž se můžeme dostat o krok blíž k světové potravinové bezpečnosti,“ komentoval tehdy úspěch generální ředitel ICARDA Aly Abousabaa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...