Česko poslalo další vzorky rostlin do úložiště na Špicberkách. Pro případ katastrofy

Česká republika uložila do světové genomové banky na Špicberkách druhou zásilku. Obsahuje 362 semen hlavně obilí a zeleniny. V úložišti je nyní 1168 jedinečných českých druhů a odrůd zemědělských plodin.

Poprvé český stát semena do banky zaslal v roce 2015, tehdy šlo o 800 vzorků různých zemědělských plodin, například obilovin a pícnin. Genetické rostlinné zdroje dostupné v ČR přesahují 55 tisíc položek.

České odrůdy vylepší světové genetické dědictví

Na Špicberky zaslala česká genová banka vzorky původních českých odrůd, hlavně pšenice, ječmene a žita. „V zásilce je také hrách setý – například odrůda Bohatýr, len setý – například Šumperecký Textilák, salát hlávkový – například Dubáček, mrkev – například Přerovská dlouhá, mák setý – například Orfeus,“ uvedlo ministerstvo.

Uložení národních vzorků v globální genomové bance je pro Česko bezplatné, hradí ho norská vláda a mezinárodní nadace Crop Trust. V úložišti jsou semena udržována v permafrostu, při stálé teplotě minus 18 stupňů Celsia. Skladovací komory se nacházejí více než 100 metrů hluboko uvnitř hory, pod vrstvami skály o tloušťce 40 až 60 metrů, 130 metrů nad úrovní moře. Semena jsou skladována v pískovcové skále v bývalém dole, podle dřívějších informací má úložiště kapacitu na 4,5 milionu vzorků.

Deset let od spuštění projektu je v úložišti více než milion položek, které čítají na šest tisíc druhů rostlin ze 75 genomových bank.

K čemu je genetická banka?

Genetická banka nese oficiální název Svalbard Global Seed Vault a provozuje ji norská vláda se společností NordGen a mezinárodní neziskovou organizací Crop Trust. Jejím cílem je shromažďovat zásoby semen pro případ nečekaných katastrof – ať už klimatických, válečných nebo jiných. Pokud by nějaká taková hrůzná situace nastala, dalo by se využít semen uskladněných na Špicberkách tak, aby se obnovila původní flóra.

Že jde jen o nepravděpodobný sci-fi scénář? Omyl, roku 2015 Mezinárodní středisko pro zemědělský výzkum (ICARDA) vzalo z této banky několik druhů semen, aby je zaslalo do válkou zničené Sýrie. Stejné druhy semen byly zaslané i do Maroka a Libanonu, kde na nich probíhal intenzivní průzkum. „Prokázali jsme, že se můžeme na naše genové banky spolehnout, a to i navzdory nepříznivým okolnostem, tudíž se můžeme dostat o krok blíž k světové potravinové bezpečnosti,“ komentoval tehdy úspěch generální ředitel ICARDA Aly Abousabaa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.