Česko-finská spolupráce chce ochočit „přirozené zabijáky“. Mají pomoci nevyléčitelně nemocným

Pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) bude spolu s finskými vědci zkoumat možnosti léčby, při níž bílé krvinky z imunitního systému pacienta samy zabíjejí buňky nádoru. Takzvaná imunoterapie by mohla fungovat i u pacientů, kterým nepomůže transplantace kostní dřeně.

Zvláštní typ bílých krvinek, který vědci nazývají Natural Killers (česky „přirození zabijáci“), je běžnou součástí lidského imunitního systému. Nádorovou buňku v těle pacienta umí najít a zničit. Cílem mezinárodní spolupráce je využít tyto vlastnosti při léčbě pacientů a přimět tyto buňky, aby svou roli dokázaly hrát naplno a aby tak zničily rakovinové bujení bez nutnosti chemické léčby. Tento druh léčby v Česku zatím není k dispozici, je dostupný jen ze zahraničí a stojí desítky milionů korun pro jednoho pacienta.

„Náš výzkum je zaměřen na pomoc lidem, u nichž selžou všechny linie současné léčby a jsou zařazeni do studií, v nichž dostávají buněčné přípravky,“ popsal vedoucí oddělení výzkumu moderní imunoterapie ÚHKT Jan Frič. „Hledáme pokročilý způsob buněčné terapie, což je metoda, která se již používá při léčbě pacientů a zároveň se celosvětově intenzivně zkoumají její další možnosti,“ dodal.

Výraz imunoterapie zahrnuje veškeré léčebné postupy, které využívají přirozené imunitní mechanizmy, směřující k aktivaci protinádorové imunity. V některých případech mohou také sloužit k cílenému směřování léčiv do místa nádoru.

Budoucnost výzkumu

Finským partnerem výzkumu je transfuzní služba Finského červeného kříže, který se podle českého velvyslance ve Finsku a bývalého ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha právě na výzkum moderní imunoterapie zaměřuje.

Podle Ústavu hematologie a krevní transfuze je možné uvažovat také o zapojení dalších zemí EU. „Pro náš ústav je výzkum velkou prioritou nejen na národní úrovni, ale i na té evropské. V další dekádě se budeme intenzivně soustředit na budování sítě mezinárodních spoluprací,“ uvedli jeho zástupci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 15 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 16 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled