Česko-finská spolupráce chce ochočit „přirozené zabijáky“. Mají pomoci nevyléčitelně nemocným

Pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) bude spolu s finskými vědci zkoumat možnosti léčby, při níž bílé krvinky z imunitního systému pacienta samy zabíjejí buňky nádoru. Takzvaná imunoterapie by mohla fungovat i u pacientů, kterým nepomůže transplantace kostní dřeně.

Zvláštní typ bílých krvinek, který vědci nazývají Natural Killers (česky „přirození zabijáci“), je běžnou součástí lidského imunitního systému. Nádorovou buňku v těle pacienta umí najít a zničit. Cílem mezinárodní spolupráce je využít tyto vlastnosti při léčbě pacientů a přimět tyto buňky, aby svou roli dokázaly hrát naplno a aby tak zničily rakovinové bujení bez nutnosti chemické léčby. Tento druh léčby v Česku zatím není k dispozici, je dostupný jen ze zahraničí a stojí desítky milionů korun pro jednoho pacienta.

„Náš výzkum je zaměřen na pomoc lidem, u nichž selžou všechny linie současné léčby a jsou zařazeni do studií, v nichž dostávají buněčné přípravky,“ popsal vedoucí oddělení výzkumu moderní imunoterapie ÚHKT Jan Frič. „Hledáme pokročilý způsob buněčné terapie, což je metoda, která se již používá při léčbě pacientů a zároveň se celosvětově intenzivně zkoumají její další možnosti,“ dodal.

Výraz imunoterapie zahrnuje veškeré léčebné postupy, které využívají přirozené imunitní mechanizmy, směřující k aktivaci protinádorové imunity. V některých případech mohou také sloužit k cílenému směřování léčiv do místa nádoru.

Budoucnost výzkumu

Finským partnerem výzkumu je transfuzní služba Finského červeného kříže, který se podle českého velvyslance ve Finsku a bývalého ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha právě na výzkum moderní imunoterapie zaměřuje.

Podle Ústavu hematologie a krevní transfuze je možné uvažovat také o zapojení dalších zemí EU. „Pro náš ústav je výzkum velkou prioritou nejen na národní úrovni, ale i na té evropské. V další dekádě se budeme intenzivně soustředit na budování sítě mezinárodních spoluprací,“ uvedli jeho zástupci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby nerostou a letos už ani neporostou, situace je nejhorší za roky, říká mykolog

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti upozornil, že houby nerostou a letos už ani neporostou. Situace je podle něj nejhorší za poslední roky. Výjimkou je občasný výskyt mykologicky zajímavých nejedlých hřibů, kterým se přezdívá barevné hřiby. Svým vzhledem lákají hlavně fotografy.
před 24 mminutami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 1 hhodinou

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 3 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 5 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 16 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 22 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.