Česko-finská spolupráce chce ochočit „přirozené zabijáky“. Mají pomoci nevyléčitelně nemocným

Pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) bude spolu s finskými vědci zkoumat možnosti léčby, při níž bílé krvinky z imunitního systému pacienta samy zabíjejí buňky nádoru. Takzvaná imunoterapie by mohla fungovat i u pacientů, kterým nepomůže transplantace kostní dřeně.

Zvláštní typ bílých krvinek, který vědci nazývají Natural Killers (česky „přirození zabijáci“), je běžnou součástí lidského imunitního systému. Nádorovou buňku v těle pacienta umí najít a zničit. Cílem mezinárodní spolupráce je využít tyto vlastnosti při léčbě pacientů a přimět tyto buňky, aby svou roli dokázaly hrát naplno a aby tak zničily rakovinové bujení bez nutnosti chemické léčby. Tento druh léčby v Česku zatím není k dispozici, je dostupný jen ze zahraničí a stojí desítky milionů korun pro jednoho pacienta.

„Náš výzkum je zaměřen na pomoc lidem, u nichž selžou všechny linie současné léčby a jsou zařazeni do studií, v nichž dostávají buněčné přípravky,“ popsal vedoucí oddělení výzkumu moderní imunoterapie ÚHKT Jan Frič. „Hledáme pokročilý způsob buněčné terapie, což je metoda, která se již používá při léčbě pacientů a zároveň se celosvětově intenzivně zkoumají její další možnosti,“ dodal.

Výraz imunoterapie zahrnuje veškeré léčebné postupy, které využívají přirozené imunitní mechanizmy, směřující k aktivaci protinádorové imunity. V některých případech mohou také sloužit k cílenému směřování léčiv do místa nádoru.

Budoucnost výzkumu

Finským partnerem výzkumu je transfuzní služba Finského červeného kříže, který se podle českého velvyslance ve Finsku a bývalého ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha právě na výzkum moderní imunoterapie zaměřuje.

Podle Ústavu hematologie a krevní transfuze je možné uvažovat také o zapojení dalších zemí EU. „Pro náš ústav je výzkum velkou prioritou nejen na národní úrovni, ale i na té evropské. V další dekádě se budeme intenzivně soustředit na budování sítě mezinárodních spoluprací,“ uvedli jeho zástupci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...