Česko-finská spolupráce chce ochočit „přirozené zabijáky“. Mají pomoci nevyléčitelně nemocným

Pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) bude spolu s finskými vědci zkoumat možnosti léčby, při níž bílé krvinky z imunitního systému pacienta samy zabíjejí buňky nádoru. Takzvaná imunoterapie by mohla fungovat i u pacientů, kterým nepomůže transplantace kostní dřeně.

Zvláštní typ bílých krvinek, který vědci nazývají Natural Killers (česky „přirození zabijáci“), je běžnou součástí lidského imunitního systému. Nádorovou buňku v těle pacienta umí najít a zničit. Cílem mezinárodní spolupráce je využít tyto vlastnosti při léčbě pacientů a přimět tyto buňky, aby svou roli dokázaly hrát naplno a aby tak zničily rakovinové bujení bez nutnosti chemické léčby. Tento druh léčby v Česku zatím není k dispozici, je dostupný jen ze zahraničí a stojí desítky milionů korun pro jednoho pacienta.

„Náš výzkum je zaměřen na pomoc lidem, u nichž selžou všechny linie současné léčby a jsou zařazeni do studií, v nichž dostávají buněčné přípravky,“ popsal vedoucí oddělení výzkumu moderní imunoterapie ÚHKT Jan Frič. „Hledáme pokročilý způsob buněčné terapie, což je metoda, která se již používá při léčbě pacientů a zároveň se celosvětově intenzivně zkoumají její další možnosti,“ dodal.

Výraz imunoterapie zahrnuje veškeré léčebné postupy, které využívají přirozené imunitní mechanizmy, směřující k aktivaci protinádorové imunity. V některých případech mohou také sloužit k cílenému směřování léčiv do místa nádoru.

Budoucnost výzkumu

Finským partnerem výzkumu je transfuzní služba Finského červeného kříže, který se podle českého velvyslance ve Finsku a bývalého ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha právě na výzkum moderní imunoterapie zaměřuje.

Podle Ústavu hematologie a krevní transfuze je možné uvažovat také o zapojení dalších zemí EU. „Pro náš ústav je výzkum velkou prioritou nejen na národní úrovni, ale i na té evropské. V další dekádě se budeme intenzivně soustředit na budování sítě mezinárodních spoluprací,“ uvedli jeho zástupci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 4 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 6 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...