Českosaské Švýcarsko má zřejmě nejsilnější populaci sokola stěhovavého ve střední Evropě. Letos tam přibylo rekordní množství mladých ptáků – jen na české straně se jich vylíhlo skoro 30, což je nejvíc za posledních 50 let.
České Švýcarsko hlásí rekordní počet sokolů – je jich víc než na německé straně
Pískovcové skály Českosaského Švýcarska jsou pro sokoly ideální k hnízdění – jsou vysoké, prakticky nepřístupné a izolované divokou přírodou od civilizace. Přestože dospělí sokoli jsou silní a nebojácní ptáci, jejich mláďata jsou slabá a prakticky bezbranná. Neumí ani létat ani lovit a bez ochrany dospělých se mohou stát snadnou kořistí jakéhokoliv predátora.
Každým rokem opouští tento region přibližně 50 mláďat – doposud jich bylo ale vždy více z německé strany. Na české straně ale letos poprvé z hnízd vylétne víc mladých než v sousedním Německu. Pavel Benda, ředitel Národního parku České Švýcarsko, se raduje: „Máme celkem 13 hnízd a 29 mláďat!“
Naděje pro ohrožené sokoly
Jde o mimořádný úspěch, sokoli stěhovaní jsou totiž stále ještě kriticky ohroženým druhem ptáka. V sedmdesátých letech dvacátého století ve střední Evropě dokonce úplně vyhynuli. Ohrožoval je úbytek lesů i jejich přirozené kořisti, trpěli také kvůli znečištění vody, vzduchu i půdy. „Posledním hřebíčkem do rakve bylo to, že se začaly v zemědělství používat chemické látky, především DDT,“ doplňuje Benda.
GALERIE
Sokol stěhovavý
Do přírody se s pomocí ochránců sokol stěhovavý postupně začal vracet přibližně od osmdesátých let dvacátého století. „Nejvíc jim pomohlo právě to vypouštění a také to, že na hnízdištích se podařilo zabezpečit nezbytný klid,“ popisuje metody záchrany Pavel Benda.
Tyto snahy a práce dobrovolníků, lesníků i ekologů nesly ovoce – sokolů přibývá a dokonce se i šíří dál. „Naši sokoli jsou dnes v Krkonoších, v Lužických horách, Jizerských horách, ale i na západ od nás,“ potvrzuje ornitolog Václav Sojka.
Letos se vylíhl rekordní počet mláďat, nejvíc za posledních 50 let (zdroj: ČT24)
Pro návštěvníky parku to ale přináší komplikace – každý rok v době hnízdění platí zákaz vstupu do zhruba čtyřiadvaceti lokalit. Nyní, od 1. června, se k tomu navíc přidává i zákaz létání dronů nad národními parky. Je to nutné, jak se tento týden potvrdilo v Krkonoších, kde neukáznění horolezci v minulých týdnech zmařili podle správy Krkonošského národního parku hnízdění sokolů. Na skále, kde pár hnízdil, vyčistili stěnu a její okolí od náletových dřevin, nýtováním skálu upravili a opakovaně na ní lezli. „V té době již hnízdící sokoli toto hrubé rušení nevydrželi a hnízdo opustili,“ sdělil mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.
Horolezci zabránili hnízdění sokolů
Na české straně Krkonoš podle něj hnízdí jen pět párů sokolů stěhovavých. „Neukáznění lezci letos připravili jednu pětinu krkonošských sokolů o šanci vyvést mladé. Takové chování na území národního parku je naprosto nepřijatelné,“ uvedl ředitel správy KRNAP Jan Hřebačka.
Správa parku chce viníky najít, jednat o tom hodlá s Českým horolezeckým svazem. „S viníky pak zahájíme správní řízení. Následně bude v mezích možností celá skála uvedena do původního stavu, technické pomůcky budou odstraněny,“ řekl Drahný.
Skála, na které sokoli hnízdili, není vyhrazenou horolezeckou lokalitou, lezení po ní bylo podle správců parku nelegální. V národním parku je horolezectví povolené pouze na skalách, které jsou k tomu účelu vyhrazené. Jde o Hnědé a Hranostají skály u Strážného, Eminy kameny na Labské a Lubošské skály u Harrachova.
V současné době odhadují ornitologové počet sokolů v českých i polských Krkonoších na šest až osm párů. Sokol stěhovavý v Krkonoších pravidelně hnízdil do 60. let minulého století, pak jako hnízdící druh na víc než 30 let vymizel. Od 90. let se v Krkonoších opět vyskytuje. Jeho populace je tu ale početně stále malá, uvedl mluvčí.