České drony umí lovit do sítí nepřátelské bezpilotní letouny. Vyvinuli je na ČVUT

Vládní sídla, elektrárny nebo třeba sportovní stadiony by mohly být v budoucnu chráněny proti útokům dronů. A to pomocí speciálních bezpilotních letounů, které vyvinuli vědci z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Systém DeDrone dokáže bezpilotní letoun odhalit a pomocí sítě pak zajistí bezpečný odchyt dronu.

Nově vyvinuté drony, které využívají nejnovějších poznatků o umělé inteligenci a robotice, jsou už funkční a dělají se na nich dokončovací práce, uvedl vedoucího výzkumného týmu Martin Saska. V současnosti je ale v Česku není možné použít kvůli legislativě, která zakazuje létání autonomních strojů.

„Co se teď musí vyřešit, je příprava legislativy, získat povolení, certifikaci pro systém a na základě parametrů, které budou povoleny, my přizpůsobíme prototyp, který je v menším měřítku, požadovanému produktu,“ uvedl. Vědci a zástupci firmy podle něj jednají o nutnosti změnit zákony s Úřadem civilního letectví.

Systém DeDrone dokáže odhalit bezpilotní letoun, tedy dron, který se pohybuje v hlídané oblasti, a zaměřit jeho pozici. Dosud ale nedokázal odhalený dron zneškodnit. Právě to by mělo změnit rozšíření systému o vlastní inteligentní drony, které dokážou pomocí vystřelovací sítě nežádoucí stroj ve vzduchu chytit, případně ho nárazem zneškodnit. Podle vědců to zatím neumí žádný ochranný systém na světě.

Místo ryb loví drony

„Ve výsledném systému, na kterém stále pracujeme, bezpilotní prostředek automaticky reaguje na alarm systému DeDrone a sám rychle doletí do oblasti, kde je odhadován výskyt odhaleného dronu,“ uvedl Saska.

Autonomní dron pak podle něj dokáže pomocí senzorů a počítačového programu sám přesně určit pozici nežádoucího letounu a systém ho díky tomu navede na místo, ze kterého může nejlépe vystřelit síť pro bezpečný odchyt stroje. „Po zasažení dronu vystřelovací sítí z paluby autonomní helikoptéry se náš stroj i s uloveným dronem vrací na bezpečné místo přistání,“ popsal Saska.

Systém DeDrone má sloužit k ochraně takzvané kritické infrastruktury státu, jako jsou elektrárny, vládní sídla, průmyslové komplexy nebo stadiony. Podle jeho zástupců může chránit ale i sídla firem a soukromé rezidence, a to nejen proti útokům dronů, ale i proti jejich zneužití ke špionáži nebo k získání bulvárních fotografií.

Vývoj systému stál podle zástupců firmy 601 s. r. o a vědců miliony korun. Konstrukce jednoho prototypu bezpilotního letounu systému přijde podle Sasky zhruba na 100 tisíc korun, nejdražší jsou na něm senzory a počítačový program. Cenu konečného produktu zatím nechtěli odhadovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 3 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 5 hhodinami

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
před 7 hhodinami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
12:07Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
včera v 09:00‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.