České drony umí lovit do sítí nepřátelské bezpilotní letouny. Vyvinuli je na ČVUT

Vládní sídla, elektrárny nebo třeba sportovní stadiony by mohly být v budoucnu chráněny proti útokům dronů. A to pomocí speciálních bezpilotních letounů, které vyvinuli vědci z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Systém DeDrone dokáže bezpilotní letoun odhalit a pomocí sítě pak zajistí bezpečný odchyt dronu.

Nově vyvinuté drony, které využívají nejnovějších poznatků o umělé inteligenci a robotice, jsou už funkční a dělají se na nich dokončovací práce, uvedl vedoucího výzkumného týmu Martin Saska. V současnosti je ale v Česku není možné použít kvůli legislativě, která zakazuje létání autonomních strojů.

„Co se teď musí vyřešit, je příprava legislativy, získat povolení, certifikaci pro systém a na základě parametrů, které budou povoleny, my přizpůsobíme prototyp, který je v menším měřítku, požadovanému produktu,“ uvedl. Vědci a zástupci firmy podle něj jednají o nutnosti změnit zákony s Úřadem civilního letectví.

Systém DeDrone dokáže odhalit bezpilotní letoun, tedy dron, který se pohybuje v hlídané oblasti, a zaměřit jeho pozici. Dosud ale nedokázal odhalený dron zneškodnit. Právě to by mělo změnit rozšíření systému o vlastní inteligentní drony, které dokážou pomocí vystřelovací sítě nežádoucí stroj ve vzduchu chytit, případně ho nárazem zneškodnit. Podle vědců to zatím neumí žádný ochranný systém na světě.

Místo ryb loví drony

„Ve výsledném systému, na kterém stále pracujeme, bezpilotní prostředek automaticky reaguje na alarm systému DeDrone a sám rychle doletí do oblasti, kde je odhadován výskyt odhaleného dronu,“ uvedl Saska.

Autonomní dron pak podle něj dokáže pomocí senzorů a počítačového programu sám přesně určit pozici nežádoucího letounu a systém ho díky tomu navede na místo, ze kterého může nejlépe vystřelit síť pro bezpečný odchyt stroje. „Po zasažení dronu vystřelovací sítí z paluby autonomní helikoptéry se náš stroj i s uloveným dronem vrací na bezpečné místo přistání,“ popsal Saska.

Systém DeDrone má sloužit k ochraně takzvané kritické infrastruktury státu, jako jsou elektrárny, vládní sídla, průmyslové komplexy nebo stadiony. Podle jeho zástupců může chránit ale i sídla firem a soukromé rezidence, a to nejen proti útokům dronů, ale i proti jejich zneužití ke špionáži nebo k získání bulvárních fotografií.

Vývoj systému stál podle zástupců firmy 601 s. r. o a vědců miliony korun. Konstrukce jednoho prototypu bezpilotního letounu systému přijde podle Sasky zhruba na 100 tisíc korun, nejdražší jsou na něm senzory a počítačový program. Cenu konečného produktu zatím nechtěli odhadovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 19 mminutami

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 4 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 22 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...