České drony umí lovit do sítí nepřátelské bezpilotní letouny. Vyvinuli je na ČVUT

Vládní sídla, elektrárny nebo třeba sportovní stadiony by mohly být v budoucnu chráněny proti útokům dronů. A to pomocí speciálních bezpilotních letounů, které vyvinuli vědci z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Systém DeDrone dokáže bezpilotní letoun odhalit a pomocí sítě pak zajistí bezpečný odchyt dronu.

Nově vyvinuté drony, které využívají nejnovějších poznatků o umělé inteligenci a robotice, jsou už funkční a dělají se na nich dokončovací práce, uvedl vedoucího výzkumného týmu Martin Saska. V současnosti je ale v Česku není možné použít kvůli legislativě, která zakazuje létání autonomních strojů.

„Co se teď musí vyřešit, je příprava legislativy, získat povolení, certifikaci pro systém a na základě parametrů, které budou povoleny, my přizpůsobíme prototyp, který je v menším měřítku, požadovanému produktu,“ uvedl. Vědci a zástupci firmy podle něj jednají o nutnosti změnit zákony s Úřadem civilního letectví.

Systém DeDrone dokáže odhalit bezpilotní letoun, tedy dron, který se pohybuje v hlídané oblasti, a zaměřit jeho pozici. Dosud ale nedokázal odhalený dron zneškodnit. Právě to by mělo změnit rozšíření systému o vlastní inteligentní drony, které dokážou pomocí vystřelovací sítě nežádoucí stroj ve vzduchu chytit, případně ho nárazem zneškodnit. Podle vědců to zatím neumí žádný ochranný systém na světě.

Místo ryb loví drony

„Ve výsledném systému, na kterém stále pracujeme, bezpilotní prostředek automaticky reaguje na alarm systému DeDrone a sám rychle doletí do oblasti, kde je odhadován výskyt odhaleného dronu,“ uvedl Saska.

Autonomní dron pak podle něj dokáže pomocí senzorů a počítačového programu sám přesně určit pozici nežádoucího letounu a systém ho díky tomu navede na místo, ze kterého může nejlépe vystřelit síť pro bezpečný odchyt stroje. „Po zasažení dronu vystřelovací sítí z paluby autonomní helikoptéry se náš stroj i s uloveným dronem vrací na bezpečné místo přistání,“ popsal Saska.

Systém DeDrone má sloužit k ochraně takzvané kritické infrastruktury státu, jako jsou elektrárny, vládní sídla, průmyslové komplexy nebo stadiony. Podle jeho zástupců může chránit ale i sídla firem a soukromé rezidence, a to nejen proti útokům dronů, ale i proti jejich zneužití ke špionáži nebo k získání bulvárních fotografií.

Vývoj systému stál podle zástupců firmy 601 s. r. o a vědců miliony korun. Konstrukce jednoho prototypu bezpilotního letounu systému přijde podle Sasky zhruba na 100 tisíc korun, nejdražší jsou na něm senzory a počítačový program. Cenu konečného produktu zatím nechtěli odhadovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 12 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 15 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 19 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...