Česká pole musí před budoucími krizemi zachránit kříženci

Vědci se snaží ve čtyřletém projektu vyšlechtit linie pšenice, které umožní dále pěstovat odrůdy s lepší tolerancí především vůči suchu. Jednou z cest, kterou se vydali, je snaha zvětšit kořenový systém rostlin, díky kterému budou schopné více využít vodu a živiny v půdě.

Oznámil to Tomáš Středa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, která na projektu spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci a Výzkumným ústavem rostlinné výroby. Cílem projektu je přizpůsobit obilniny oteplujícímu se klimatu a častějším a delším obdobím sucha.

Na projektu je výjimečné i to, že se na něm podílí komerční šlechtitelská firma RAGT ze Znojemska. „Můžeme pracovat s jejich materiály,“ uvedl Středa. Pšenice se pěstuje už tisíce let a v posledních 200 letech se intenzivně šlechtí, aby vznikaly odrůdy vhodné pro různé klimatické podmínky. „Šlechtitelé se dosud soustředili na nadzemní část rostliny. My jsme se zaměřili na kořenový systém. Když bude rozsáhlejší a kořeny dosáhnou hlouběji, může rostlina lépe využít vodu v půdě, získat více živin,“ vysvětlil Středa.

  • Podle prognózy expertů z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C.

V současnosti si mohou zemědělci vybrat z českého či evropského registru tisíce odrůd pšenice. „Je to rychloobrátkové zboží a šlechtitelské firmy deklarují, že nová je vždy lepší než předchozí. Každý rok se výnosy v dlouhodobém průměru mírně zvyšují, ale historická křivka výnosů se zplošťuje,“ popsal vývoj Středa. Upozornil také na to, že existuje nepřímá úměra mezi tolerancí k nějakému druhu nepřízně a výší výnosu. Proto je výběr odrůdy pro českého zemědělce trochu loterií. „Sucho u nás je jiné než v Africe či Austrálii. Přichází nahodile v kteroukoliv roční dobu, navíc problémem u nás jsou jarní mrazy. Proto by měl mít pěstitel širší portfolio odrůd a měl by být připraven na to, že sucho může, ale nemusí přijít,“ řekl Středa.

Obilí budoucnosti by dnešní člověk nepoznal

Vědci dokážou měnit vlastnosti rostlin na úrovni morfologické, fyziologické i molekulární. „Je důležité říct, na co rostlinu adaptujeme. Nelze vytvořit superodrůdu, která vydrží sucho, horko a mráz a bude odolná vůči chorobám a škůdcům a ještě bude mít supervýnos,“ řekl Středa.

Cestou k toleranci sucha má být i větší vitalita osiva. Vědci se proto snaží získat taková, která nebudou v půdě čekat na ideální podmínky, ale i za zhoršených rychle vytvoří kořenový systém a klíček. „Jedinec tak bude lépe připravený na zhoršené podmínky,“ řekl Středa. Velký potenciál podle něj skrývají i geneticky modifikované organismy, ke kterým je Evropská unie skeptická a není pro ně příliš prostoru na rozdíl od USA.

Obtížné se ukazuje křížení stávajících druhů a vytvoření nového. Zemědělci pěstují triticale, křížence pšenice a žita. „Podařilo se vyšlechtit druh, jehož zrno má kvalitu pšenice a rostlina odolnost žita. Existuje také tritordeum, kříženec pšenice a ječmene, ale nemá lepší vlastnosti než tyto dva druhy,“ popsal možnou cestu k adaptaci na měnící se klima Středa.

Zmínil také, že minimálně stejným problémem jako sucho, které označil za mediální hvězdu, nicméně běžný středoevropský jev, budou častější teploty i nad 40 stupňů. Pak hrozí, že rostlina přestane vegetovat, nezvládne se ochladit a zahyne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...