Červenec byl nejteplejší měsíc od roku 1880, potvrdili američtí vědci

Letošní červenec byl na Zemi vůbec nejteplejším měsícem v historii měření, která sahá do roku 1880. Informovali o tom američtí meteorologové, kteří tak potvrdili předchozí zprávu svých evropských kolegů z programu Copernicus.

Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) byl letošní červenec o 0,95 stupně Celsia teplejší, než činí teplotní průměr pro tento měsíc za 20. století. Dosavadní rekordně nejteplejší měsíc, kterým byl červenec 2016, překonal ale jen těsně – o 0,03 stupně Celsia.

Podobné číslo zveřejnili už začátkem srpna evropští vědci z programu Copernicus: teploty byly podle nich letos v červenci v průměru o 0,04 stupně Celsia vyšší než v červenci před třemi lety. Pokud budou pokračovat emise skleníkových plynů, budou padat další rekordy, varoval šéf programu Copernicus Jean-Noël Thépaut.

Teploty v červenci 2019 vůči průměrům
Zdroj: NOAA

S přepisováním tabulek teplotních rekordů se čekalo právě na potvrzení od amerických meteorologů.

Evropští vědci již dříve upozornili, že jiná pracoviště mohou vzhledem k velmi těsnému překonání rekordu dojít k odlišným výsledkům. „Rozdíl je tak malý, že je možné, že ostatní pracoviště, která používají trochu jiné metody, nedojdou ke stejnému závěru,“ uvádí se v prohlášení šéfa programu Copernicus.

Červeně jsou vyznačené průměrné hranice ledu, bíle ty letošní
Zdroj: NOAA

Experti už předem očekávali, že se červenec zařadí k nejteplejším měsícům v novodobé historii, a to zejména kvůli vlnám veder, které zasáhly velkou část Evropy i USA.

Na řadě míst padaly v červenci národní či oblastní rekordy, více než 40 stupňů Celsia naměřili meteorologové i na severu Německa, v Belgii či Nizozemsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 12 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 14 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 17 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 19 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...