Černobyl má na radioaktivitu hub v Bavorsku vliv i po 33 letech

Třiatřicet let po havárii v jaderné elektrárně Černobyl obsahují některé druhy hub v Bavorsku stále ještě velké množství radioaktivního cesia. Informoval o tom ve výroční zprávě Spolkový úřad pro ochranu před zářením (BfS). Jednou z nejpostiženějších oblastí je i bavorská strana Šumavy.

Nejvyšší obsah cesia-137 naměřili pracovníci německého úřadu pro ochranu před zářením ve čtyřech druzích jedlých hub: hřibu hnědém, lišáku zprohýbaném a šťavnatkách slonovinové a terčovité.

Nejpostiženější jsou přitom lesní oblasti, nad kterými se na počátku května 1986 (krátce po havárii v Černobylu) vyskytly silné bouřky. Jednou z nich je i část německé strany Šumavy, a to jižně od Železné Rudy. Vyšší koncentrace v houbách než jinde naměřili vědci také v okolí podalpských měst Garmisch-Partenkirchen a Berchtesgaden. 

„V extrémních případech obsahuje jeden pokrm připravený z těchto hub více cesia-137, než kolik člověk přijme s jinými potravinami ze zemědělské produkce za celý rok,“ uvedla předsedkyně BfS Inge Pauliniová. Kdo se chce radiační zátěži co nejvíce vyhnout, neměl by podle ní konzumovat silně postižené druhy hub z více postižených regionů.

Poločas rozpadu cesia-137 je asi třicet let, radioizotopy z Černobylu, které se dostaly do jižního Německa, se tak podle Pauliniové nyní rozpadly zhruba z poloviny.

Zdravotní rizika nehrozí

Lidé, kteří si lesní houby kupují v obchodech, by se neměli ničeho obávat, neboť tyto houby podléhají namátkové kontrole potravinářské inspekce, zdůraznila šéfka BfS. „Ale ani konzumenti hub, kteří si je sami nasbírali, se nemusí obávat negativních zdravotních následků kvůli radioaktivitě, pokud je budou jíst v běžném množství – asi 250 gramů týdně,“ sdělila Pauliniová.

Některé oblasti Bavorska byly podle agentury DPA po havárii Černobylu z dubna 1986 zatíženy radioaktivním spadem až desetkrát silněji než oblasti na severu Německa. Německý úřad pro ochranu proti záření kontroluje obsah cesia-137 v houbách z Bavorska od roku 2005 každý rok. Od roku 2007 testuje také houby z okolí saského města Bad Brambach, které leží ve výběžku mezi západočeskými městy Aš a Luby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 16 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...