Černobyl má na radioaktivitu hub v Bavorsku vliv i po 33 letech

Třiatřicet let po havárii v jaderné elektrárně Černobyl obsahují některé druhy hub v Bavorsku stále ještě velké množství radioaktivního cesia. Informoval o tom ve výroční zprávě Spolkový úřad pro ochranu před zářením (BfS). Jednou z nejpostiženějších oblastí je i bavorská strana Šumavy.

Nejvyšší obsah cesia-137 naměřili pracovníci německého úřadu pro ochranu před zářením ve čtyřech druzích jedlých hub: hřibu hnědém, lišáku zprohýbaném a šťavnatkách slonovinové a terčovité.

Nejpostiženější jsou přitom lesní oblasti, nad kterými se na počátku května 1986 (krátce po havárii v Černobylu) vyskytly silné bouřky. Jednou z nich je i část německé strany Šumavy, a to jižně od Železné Rudy. Vyšší koncentrace v houbách než jinde naměřili vědci také v okolí podalpských měst Garmisch-Partenkirchen a Berchtesgaden. 

„V extrémních případech obsahuje jeden pokrm připravený z těchto hub více cesia-137, než kolik člověk přijme s jinými potravinami ze zemědělské produkce za celý rok,“ uvedla předsedkyně BfS Inge Pauliniová. Kdo se chce radiační zátěži co nejvíce vyhnout, neměl by podle ní konzumovat silně postižené druhy hub z více postižených regionů.

Poločas rozpadu cesia-137 je asi třicet let, radioizotopy z Černobylu, které se dostaly do jižního Německa, se tak podle Pauliniové nyní rozpadly zhruba z poloviny.

Zdravotní rizika nehrozí

Lidé, kteří si lesní houby kupují v obchodech, by se neměli ničeho obávat, neboť tyto houby podléhají namátkové kontrole potravinářské inspekce, zdůraznila šéfka BfS. „Ale ani konzumenti hub, kteří si je sami nasbírali, se nemusí obávat negativních zdravotních následků kvůli radioaktivitě, pokud je budou jíst v běžném množství – asi 250 gramů týdně,“ sdělila Pauliniová.

Některé oblasti Bavorska byly podle agentury DPA po havárii Černobylu z dubna 1986 zatíženy radioaktivním spadem až desetkrát silněji než oblasti na severu Německa. Německý úřad pro ochranu proti záření kontroluje obsah cesia-137 v houbách z Bavorska od roku 2005 každý rok. Od roku 2007 testuje také houby z okolí saského města Bad Brambach, které leží ve výběžku mezi západočeskými městy Aš a Luby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled