Ceny motýlích křídel upozorňují na závažnou nemoc. Cílem je poklona doktorům i pacientům

Nahrávám video

Charitativní organizace Debra v pátek udělí Ceny motýlích křídel. Ocenění obdrží laureáti z řad lékařů a pacientů. Účelem je přitom poukázat na to, o jak závažnou chorobu se jedná, a její léčbu. Předání se uskuteční v pražských Holešovicích. O vzácné chorobě, vyznačující se přecitlivělou kůží, se ve Studiu 6 rozpovídaly zakladatelky podpůrné charitativní organizace Debra – Magda Hrudková a Hana Bučková.

„To udělování cen není soutěž. Den co den si uvědomujeme, jak je život s tímto onemocněním těžký. Rozhodli jsme se tak poklonit lidem, kteří ho prožívají, a zároveň těm, co jim při tom pomáhají,“ komentuje Hrudková.

Nemoc motýlích křídel je vrozené, dědičné onemocnění. Pacienti se vyznačují křehkou, citlivou a lehce zranitelnou kůži. Kožní choroba zároveň postihuje sliznice a vnitřní orgány způsobem, který postiženému výrazně zhorší kvalitu života.

  • vrozené puchýřnaté onemocnění kůže 
  • pacienti mají křehkou a lehce zranitelnou kůži
  • rozlišují se čtyři formy onemocnění
  • patří mezi takzvaná vzácná onemocnění
  • v současnosti nelze nemoc zcela vyléčit

„Nejen, že si musí neustále převazovat rány, po lehkém doteku kůže mohou vzniknout i puchýře nebo jiné defekty. Pacienti mají problémy s polykáním, vyprazdňováním i pohybem,“ říká Bučková, která je zároveň zakladatelkou EB centra, fungujícím pod záštitou brněnské fakultní nemocnice. Organizace poskytuje lékařskou pomoc pacientům postiženým nemocí motýlích křídel.

Život rodiny se přizpůsobuje pacientovi

Co se týče rozsahu, existuje více než třicet druhů tohoto onemocnění. Jeho projevy mohou být přitom jak lehké, tak i závažné. Nemoc motýlích křídel zároveň nepostihuje lidský intelekt, a tak mohou pacienti běžně studovat vysoké školy nebo zakládat rodiny.

Podle Bučkové může i těžce nemocný pacient porodit zdravé dítě nebo založit rodinu. Jeho život ale může být velmi náročný. „Veškerá opatření se týkají přebalování, plínek i mixování stravy. Život celé rodiny se naprosto přizpůsobuje pacientovi, který v ní je,“ popisuje Hrudková.

Organizace Debra v těchto situacích pomáhá pacientům a jednotlivým rodinám zdravotní péči zvládat, a to jak po psychické stránce, tak i té materiální. „Pomáháme radou i zkušenostmi. Například při zajišťování domovních úprav, které jsou nezbytné pro to, aby se tam pacient cítil dobře. Máme také v týmu psycholožku, která rodině poskytuje psychickou podporu,“ tvrdí Hrudková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 16 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 18 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 19 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 20 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 22 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 23 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...