Čeká nás rok teplotních rekordů, domnívají se američtí vědci

Rok 2020 se zřejmě zařadí mezi pět nejteplejších letopočtů v dějinách měření a se skoro padesátiprocentní pravděpodobností se v historických tabulkách dostane na první místo. Oznámili to vědci z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA). Letošní leden byl podle nich teplejší než kterýkoli jiný v amerických záznamech sahajících 140 let do minulosti.

Teplotní průměr byl minulý měsíc o 1,14 stupně Celsia nad normou pro minulé století, uvedl NOAA. Více se prý od dlouhodobých průměrných hodnot odklonil pouze prosinec 2015 a druhý a třetí měsíc následujícího roku.

Právě rok 2016 aktuálně drží dvanáctiměsíční globální rekord, k čemuž tehdy přispěl mimořádně intenzivní klimatický jev El Niño. Ten letos počasí ve světě neovlivňuje, přesto však podle klimatoložky NOAA Karin Gleasonové lze po rekordně teplém lednu říci, že „jsme dokončili první kolo ve dvanáctikolovém závodě a jsme v jeho čele“.

Rekordní dekáda bude nejspíš pokračovat

„Podle našich pravděpodobnostních výpočtů je v podstatě jisté, že rok 2020 se zařadí do první desítky (nejteplejších) let,“ citoval odbornici deník The New York Times. Zmíněná analýza rovněž uvádí, že globální teplotní průměr se letos na 98 % dostane do „top pětky“ a na 49 procent bude za dobu meteorologických měření úplně nejvyšší.

V posledních několika letech byla teplota vzduchu o více než jeden stupeň Celsia nad hodnotami z předindustriální éry. Meteorologové očekávají, že tento trend bude pokračovat. Ti britští v lednu předpověděli pro tento rok průměr převyšující o 1,1 stupně Celsia normu z 19. století.

Hlavní příčinu vidí vědci v emisích skleníkových plynů, které jsou výsledkem lidských aktivit. Lídři zemí světa se v roce 2015 zavázali k jejich postupnému snižování v takzvané pařížské klimatické dohodě s cílem udržet globální oteplování „výrazně pod dvěma stupni Celsia“. Například země Evropské unie slíbily do roku 2030 emise omezit o 40 procent oproti stavu z roku 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 7 hhodinami

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
před 8 hhodinami

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
před 10 hhodinami

AI zkusila vyřešit Riemannovu hypotézu. Výsledek naznačuje, jak může brzy vypadat věda

Riemannova hypotéza patří mezi nejsložitější matematické problémy, které věda zná. Už přes 150 let marně čeká na vyřešení. Teď udělala významný pokrok umělá inteligence (AI).
před 11 hhodinami

V Číně zemřelo další dítě po genové terapii. Lékaři to rok tajili

Druhý případ úmrtí po experimentální léčbě zaměřené na úpravu genů v krátké době hlásí Čína. Na oba upozornila západní média, čínští experti smrti dětí přiznali až posléze.
před 22 hhodinami

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
včera v 14:00

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
včera v 09:37

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.