Lidé přizpůsobují svoje chování v reálném životě tomu, jak využívají aplikace a hry v mobilních telefonech, ukázal výzkum německých vědců. Čím více tráví času hraním a sociálními sítěmi, tím pravděpodobněji upřednostňují v životě menší okamžité odměny před většími, ale odloženými.
Sbírání lajků a odměn v mobilních hrách vyvolává v lidském mozku reakce, které jsou podobné jako při uživání drog nebo alkoholu, popsali vědci. Výsledky ukazují, že lidé, kteří tráví s mobilními aplikacemi více času, se rozhodují výrazně častěji impulzivně a neumí ocenit výhody větší odměny, kterou by dostali později.
Výzkum vznikl na Svobodné univerzitě v Berlíně, jeho výsledky vyšly v odborném časopise PLOS ONE. Studie navazuje na dřívější, které ukázaly podobnosti mezi nadměrným používáním chytrých telefonů a nadužíváním alkoholu, gamblingem a braním drog. Tyto práce ale většinou vycházely jen z dotazníkových šetření, která patří k těm nejméně spolehlivým vědeckým metodám.
Berlínští vědci chtěli tento fenomén prostudovat spolehlivějšími způsoby. Sehnali si proto 101 dobrovolníků, kteří souhlasili s tím, že nechají vědce detailně prostudovat data z jejich mobilů – o tom, jak dlouhou dobu tráví s různými aplikacemi. Pak s těmito účastníky experimentu provedli několik psychologických testů, nejčastěji formou her.
Výsledky v podstatě potvrdily starší práce: lidé, kteří trávili u obrazovek více času, upřednostňovali ve hrách menší a okamžité odměny a vyhýbali se větším odměnám, které by dostali až později. Podle autorů práce to velmi dobře odpovídá tomu, jak funguje svět mobilních her a sociálních sítí: tam jejich autoři pro udržení pozornosti uživatelů volí podobné formy odměn.
Ukázalo se, že dobrovolníci, kteří trávili na mobilech méně času, mají větší míru sebekontroly. Nepodařilo se ale prokázat, že by užívání mobilů mělo nějaký dopad na vnímání budoucích důsledků chování.
Mobily mění lidské chování i uvažování
Tato práce je dalším kamínkem v mozaice, která ukazuje, jaký vliv má používání chytrých technologií na lidské rozhodování. Vědci naznačují, že tento dopad je z hlediska psychologie negativní – vede totiž uživatele k impulzivnějšímu rozhodování, což je podobné jako například u návykových látek nebo jiných závislostí.
Autoři dodávají, že je nutné provést další výzkumy, které by skládanku doplnily – a pokud bude zapotřebí, měly by se těmito závěry zabývat i orgány, které mají na starost regulace.
