Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech souviset s nižší potřebou užívání léků proti úzkosti, nespavosti, depresím nebo vysokému krevnímu tlaku a astmatu. Zjistil to výzkumný tým z Finska, podle kterého lze korelaci pozorovat už při třech až čtyřech vycházkách za zelení týdně, píše list The Guardian.
Častější pobyt v zeleni souvisí s menší potřebou léků a antidepresiv, ukázal výzkum. Platí to zejména u chudších
Odborníci z finského vládního Institutu pro zdraví a sociální zabezpečení (THL) vycházeli z odpovědí 16 tisíc náhodně vybraných obyvatel finské metropole Helsinky a přilehlých měst Espoo a Vantaa, které dohromady tvoří největší městskou oblast v zemi. Lidé původně odpovídali v letech 2015 a 2016 v průzkumu týkajícím se zdraví a životního prostředí.
Na základě odpovědí respondentů o zdravotním stavu a dostupnosti zelených a vodních ploch vědci zjistili, že mezi vycházkami do přírody a nízkou pravděpodobností užívání léků je silná korelace. Lidé, kteří chodili třikrát až čtyřikrát týdně do parků nebo k jezerům, měli o 33 procent nižší pravděpodobnost, že budou užívat léky v souvislosti s duševními problémy, o 36 procent nižší pravděpodobnost užívání léků na krevní tlak a o 26 procent nižší pravděpodobnost užívání léků na astma než ti, kteří chodili do přírody jen jednou týdně.
Zelená funguje
„Přibývající vědecké důkazy podporující zdravotní přínosy pobytu v přírodě pravděpodobně zvýší nabídku kvalitních zelených ploch v městském prostředí a podpoří jejich aktivní využívání,“ uvedli vědci v článku zveřejněném v odborném časopise Occupational & Enviromental Medicine. „Mohlo by se jednat o jeden ze způsobů, jak zlepšit zdraví a blahobyt ve městech,“ píší odborníci.
Tým si také všiml, že největší souvislost má chození do přírody u lidí žijících v domácnostech s nejnižšími příjmy. The Guardian poznamenal, že právě chudší lidé mívají často horší přístup k zeleným plochám.
