Byl to hrocho-kapustňák. Paleontologové popsali bizarního pravěkého savce

Padesát let ležela ve vitríně muzea zkamenělá kost, o které si vědci mysleli, že patřila dinosaurovi. Teď se na ní ale podíval vědecký tým s dokonalejším vybavením a odhalil pravého původce kosti: bylo jím prapodivné zvíře jménem Paleoparadoxia, které nejvíc připomínalo dnešní hrochy.  Vědci také zjistili, že byli tito tvorové specializovaní na dlouhodobý pobyt u mořského dna.

Kost vědci poprvé analyzovali někdy v padesátých letech dvacátého století, když ji objevili nedaleko japonské Fukušimy při stavbě přehrady. Vědci tehdy neměli k dispozici tak kvalitní vybavení ani zkušenosti jako v současnosti, a tak nález popsali jako stehenní kost neznámého dinosaura. S tímto popiskem se pak dostala do muzea, kde ve vitríně ležela déle než půl století.

Starší představa o vzhledu Paleoparadoxia
Zdroj: Nobu Tamura/Wikimedia Commons

Až když se paleontologové rozhodli prozkoumat nedostatečně popsané nálezy pomocí moderních technologií, ukázala se pravda: fosilie není stará 65 milionů let, jak se původně domnívali, ale „jen“ 15,9 milionu let. To znamená, že se nemůže jednat o kost dinosaura, protože ti byli už desítky milionů let vyhynulí. A pak popsali, jakému zvířeti patřila.

Jednalo se o velmi pozoruhodného tvora jménem Paleoparadoxia, mohutného savce, který vzhledem asi nejvíc připomínal dnešní hrochy. Byl také podobně velký, na délku měřil přibližně dva metry. Že šlo o zvíře opravdu podivné, naznačuje už jeho jméno – Paleoparadoxia se dá do češtiny přeložit jako pravěká podivnost. Tito tvorové žili v době před 10–20 miliony lety v oblasti Tichého oceánu – od Japonska přes Aljašku až po Mexiko.

Žil jako mořská kráva

Až donedávna se vědci domnívali, že se jednalo o obojživelná zvířata, ale nejnovější analýzy ukazují, že tito býložravci byli specializovaní na život v moři. Způsobem života nejvíc připomínali dnešní kapustňáky nebo dugongy; většinu života podle paleontologů trávili u mořského dna, kde okusovali rostliny, jež tam žijí.

Vědcům v nové analýze hodně pomohla ručně psaná poznámka jednoho z archeologů (opravdu archeologů, na vykopávkách se podíleli paleontologové i archeologové), který na ní přesně popsal místo nálezu. Experti se na toto místo mohli vrátit a na půl století přerušený výzkum dokončit.

Kost byla v perfektním stavu, takže umožnila zjistit o životě Paleoparadoxia spoustu nových informací. Vědci také vytvořili rekonstrukci, která je podle nich zatím nejrealističtější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Webbův dalekohled pohlédl do zorničky Božího oka

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky slavné mlhoviny NGC 7293, přezdívané také Boží oko. Tentokrát se pomocí teleskopu umístěného v kosmu podívali na detaily, jež dříve nedokázali pozorovat.
před 20 hhodinami

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 21 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 22 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026
Načítání...