Byl to hrocho-kapustňák. Paleontologové popsali bizarního pravěkého savce

Padesát let ležela ve vitríně muzea zkamenělá kost, o které si vědci mysleli, že patřila dinosaurovi. Teď se na ní ale podíval vědecký tým s dokonalejším vybavením a odhalil pravého původce kosti: bylo jím prapodivné zvíře jménem Paleoparadoxia, které nejvíc připomínalo dnešní hrochy.  Vědci také zjistili, že byli tito tvorové specializovaní na dlouhodobý pobyt u mořského dna.

Kost vědci poprvé analyzovali někdy v padesátých letech dvacátého století, když ji objevili nedaleko japonské Fukušimy při stavbě přehrady. Vědci tehdy neměli k dispozici tak kvalitní vybavení ani zkušenosti jako v současnosti, a tak nález popsali jako stehenní kost neznámého dinosaura. S tímto popiskem se pak dostala do muzea, kde ve vitríně ležela déle než půl století.

Starší představa o vzhledu Paleoparadoxia
Zdroj: Nobu Tamura/Wikimedia Commons

Až když se paleontologové rozhodli prozkoumat nedostatečně popsané nálezy pomocí moderních technologií, ukázala se pravda: fosilie není stará 65 milionů let, jak se původně domnívali, ale „jen“ 15,9 milionu let. To znamená, že se nemůže jednat o kost dinosaura, protože ti byli už desítky milionů let vyhynulí. A pak popsali, jakému zvířeti patřila.

Jednalo se o velmi pozoruhodného tvora jménem Paleoparadoxia, mohutného savce, který vzhledem asi nejvíc připomínal dnešní hrochy. Byl také podobně velký, na délku měřil přibližně dva metry. Že šlo o zvíře opravdu podivné, naznačuje už jeho jméno – Paleoparadoxia se dá do češtiny přeložit jako pravěká podivnost. Tito tvorové žili v době před 10–20 miliony lety v oblasti Tichého oceánu – od Japonska přes Aljašku až po Mexiko.

Žil jako mořská kráva

Až donedávna se vědci domnívali, že se jednalo o obojživelná zvířata, ale nejnovější analýzy ukazují, že tito býložravci byli specializovaní na život v moři. Způsobem života nejvíc připomínali dnešní kapustňáky nebo dugongy; většinu života podle paleontologů trávili u mořského dna, kde okusovali rostliny, jež tam žijí.

Vědcům v nové analýze hodně pomohla ručně psaná poznámka jednoho z archeologů (opravdu archeologů, na vykopávkách se podíleli paleontologové i archeologové), který na ní přesně popsal místo nálezu. Experti se na toto místo mohli vrátit a na půl století přerušený výzkum dokončit.

Kost byla v perfektním stavu, takže umožnila zjistit o životě Paleoparadoxia spoustu nových informací. Vědci také vytvořili rekonstrukci, která je podle nich zatím nejrealističtější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 2 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.