Byl to hrocho-kapustňák. Paleontologové popsali bizarního pravěkého savce

Padesát let ležela ve vitríně muzea zkamenělá kost, o které si vědci mysleli, že patřila dinosaurovi. Teď se na ní ale podíval vědecký tým s dokonalejším vybavením a odhalil pravého původce kosti: bylo jím prapodivné zvíře jménem Paleoparadoxia, které nejvíc připomínalo dnešní hrochy.  Vědci také zjistili, že byli tito tvorové specializovaní na dlouhodobý pobyt u mořského dna.

Kost vědci poprvé analyzovali někdy v padesátých letech dvacátého století, když ji objevili nedaleko japonské Fukušimy při stavbě přehrady. Vědci tehdy neměli k dispozici tak kvalitní vybavení ani zkušenosti jako v současnosti, a tak nález popsali jako stehenní kost neznámého dinosaura. S tímto popiskem se pak dostala do muzea, kde ve vitríně ležela déle než půl století.

Starší představa o vzhledu Paleoparadoxia
Zdroj: Nobu Tamura/Wikimedia Commons

Až když se paleontologové rozhodli prozkoumat nedostatečně popsané nálezy pomocí moderních technologií, ukázala se pravda: fosilie není stará 65 milionů let, jak se původně domnívali, ale „jen“ 15,9 milionu let. To znamená, že se nemůže jednat o kost dinosaura, protože ti byli už desítky milionů let vyhynulí. A pak popsali, jakému zvířeti patřila.

Jednalo se o velmi pozoruhodného tvora jménem Paleoparadoxia, mohutného savce, který vzhledem asi nejvíc připomínal dnešní hrochy. Byl také podobně velký, na délku měřil přibližně dva metry. Že šlo o zvíře opravdu podivné, naznačuje už jeho jméno – Paleoparadoxia se dá do češtiny přeložit jako pravěká podivnost. Tito tvorové žili v době před 10–20 miliony lety v oblasti Tichého oceánu – od Japonska přes Aljašku až po Mexiko.

Žil jako mořská kráva

Až donedávna se vědci domnívali, že se jednalo o obojživelná zvířata, ale nejnovější analýzy ukazují, že tito býložravci byli specializovaní na život v moři. Způsobem života nejvíc připomínali dnešní kapustňáky nebo dugongy; většinu života podle paleontologů trávili u mořského dna, kde okusovali rostliny, jež tam žijí.

Vědcům v nové analýze hodně pomohla ručně psaná poznámka jednoho z archeologů (opravdu archeologů, na vykopávkách se podíleli paleontologové i archeologové), který na ní přesně popsal místo nálezu. Experti se na toto místo mohli vrátit a na půl století přerušený výzkum dokončit.

Kost byla v perfektním stavu, takže umožnila zjistit o životě Paleoparadoxia spoustu nových informací. Vědci také vytvořili rekonstrukci, která je podle nich zatím nejrealističtější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...