Brněnský vědec přišel s technologií, která může nahradit lithium-iontové baterie

Výzkumník Tomáš Kazda z Vysokého učení technického v Brně (VUT) požádal o evropský patent pro technologii zlepšující vlastnosti baterií na principu lithium-síra. Právě v tomto typu akumulátorů vidí Kazda budoucnost, využití prý najdou třeba v elektromobilech i chytrých telefonech.

Kazdovi se podle VUT podařilo prokázat, že lithium-sirné baterie dosahují vyšší kapacity než dnes běžně užívané lithno-iontové, přičemž díky speciální úpravě elektrod může být počet nabíjecích cyklů srovnatelný s dnes dostupnými akumulátory.

Srovnání kapacity různých typů baterií
Zdroj: VUT FEKT

Nová technologie slibuje vyšší kapacitu akumulátorů, nižší hmotnost i ekologickou šetrnost. „Když vezmu například kapacitu dnešních baterií používaných v elektromobilech Tesla, tak pokud bych použil technologii lithium-sirné baterie a zachoval stávající kapacitu, tak by se podařilo zmenšit hmotnost baterie na zhruba 120 kilogramů, oproti stávajícím přibližně 550 kilogramům,“ popsal Kazda.

„Nebo kdybych ponechal stávající hmotnost baterie, ale opět změnil technologii na lithium-sirnou, mohla by se zvýšit dojezdová vzdálenost elektromobilu při využití 60 procent potenciálu této technologie až na 1250 kilometrů,“ doplnil Kazda.

Změní česká technologie svět?

Podle nynějších odhadů by nová technologie mohla být dostupná na trhu do deseti let, i když zpočátku najde uplatnění především ve vojenství a speciálních aplikacích, jako jsou drony nebo high-tech elektromobily. Lithium-sirné akumulátory lze ale využít i pro chytré telefony, elektrokola a v dalších oblastech elektroniky.

„S touto baterií už by mohla přejít na elektrický pohon i vybraná vrtulová letecká doprava, protože tento typ technologie by umožnil například regionální lety menších dopravních letadel,“ naznačil Kazda.

Lithium-sirné akumulátory nevyužívají kovy jako kobalt, nikl nebo kadmium, takže jejich výroba by byla méně závislá na těžbě. Síra je často i odpadní produkt celé řady výrobních procesů. Ačkoliv zpočátku může být cena nového typu akumulátorů vyšší, protože se bude vyrábět v menších sériích, v budoucnu odborníci z VUT očekávají, že výrobní náklady lithium-sirných baterií budou výrazně nižší než dnešní náklady na výrobu těch lithno-iontových.

Základní výzkum na VUT skončil podanou žádostí o evropský patent a výrobou prototypu mincové baterie. Pro další vývoj nyní odborník z brněnské techniky hledá investora, který by pomohl přenést technologii do další fáze vývoje a testování, a poté i do výroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...