Brněnské vědecké centrum CEITEC slaví deset let. V Česku je prvním pracovištěm svého druhu

Přesně před deseti lety, 6. června 2011, byl oficiálně schválen projekt CEITEC. Skupina nadšenců pro vědu tehdy prosadila, aby v Brně vzniklo multidisciplinární centrum vědecké excelence, které by propojilo nejlepší vědecké týmy z šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí a které by dokázalo přilákat do Brna zahraniční vědecké talenty.

Středoevropský technologický institut, známý pod značkou CEITEC (zkráceno z anglického názvu Central European Institute of Technology), je interdisciplinární výzkumné centrum zaměřené na vědy o živé přírodě, pokročilé materiály a nanotechnologie.

Multidisciplinární povaha institutu CEITEC a míra, do jaké jsou integrovány oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů, nanotechnologií a kybernetiky, z něj činí první výzkumné centrum svého druhu v České republice.

Vědci a vědkyně ve výzkumném centru CEITEC působí v osmi oblastech výzkumu: pokročilé nano- a mikrotechnologie, pokročilé materiály, technická kybernetika, instrumentace a systémová integrace, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli a molekulární veterinární medicína.

Konsorcium CEITEC dnes zaměstnává více než čtrnáct set lidí z více než pětačtyřiceti zemí světa, kteří pracují na téměř tří stech v současnosti realizovaných vědeckých projektech. Vědci a vědkyně každoročně publikují okolo pěti set odborných publikací, z nichž více než polovina je v časopisech patřících mezi pětadvacet procent nejlepších oborových periodik na světě.

Mezinárodní přesah

Týmy aktivně spolupracují s prestižními univerzitami a výzkumnými instituty z celého světa a posouvají hranice lidského poznání v oblastech, které se přímo odrážejí na kvalitě lidského života a zdraví. Vědci a vědkyně se zde zabývají technologiemi budoucnosti, jako jsou například moderní metody editování genomu, molekulární stroje, nebo sofistikovaným výzkumem struktury virů a bakterií až na úroveň jednotlivých atomů. Jejich výsledky pomáhají zlepšovat diagnostiku a léčbu rakoviny, Alzheimerovy choroby, klíšťové encefalitidy a mnoha dalších chorob.

Instituce poskytuje otevřený přístup k dvanácti sdíleným laboratořím vybaveným nejmodernějšími technologiemi. Špičkové instrumenty jsou zde přístupné nejen vědcům z vlastního centra, ale také externím uživatelům z akademického i soukromého sektoru.

„CEITEC si za deset let existence dokázal vybudovat silné renomé. Ale ve vědě platí jedno trochu kruté pravidlo; jste jen tak dobří jako váš následující objev, na minulost se moc nehraje. Proto je třeba neusnout na vavřínech a stále posouvat CEITEC a jeho vědu na evropskou špičku novými objevy, publikacemi a výchovou vědeckých hvězd budoucnosti,“ říká ředitel konsorcia Pavel Tomančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 5 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 7 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 14 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 22 hhodinami
Načítání...