Brněnské vědecké centrum CEITEC slaví deset let. V Česku je prvním pracovištěm svého druhu

Přesně před deseti lety, 6. června 2011, byl oficiálně schválen projekt CEITEC. Skupina nadšenců pro vědu tehdy prosadila, aby v Brně vzniklo multidisciplinární centrum vědecké excelence, které by propojilo nejlepší vědecké týmy z šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí a které by dokázalo přilákat do Brna zahraniční vědecké talenty.

Středoevropský technologický institut, známý pod značkou CEITEC (zkráceno z anglického názvu Central European Institute of Technology), je interdisciplinární výzkumné centrum zaměřené na vědy o živé přírodě, pokročilé materiály a nanotechnologie.

Multidisciplinární povaha institutu CEITEC a míra, do jaké jsou integrovány oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů, nanotechnologií a kybernetiky, z něj činí první výzkumné centrum svého druhu v České republice.

Vědci a vědkyně ve výzkumném centru CEITEC působí v osmi oblastech výzkumu: pokročilé nano- a mikrotechnologie, pokročilé materiály, technická kybernetika, instrumentace a systémová integrace, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli a molekulární veterinární medicína.

Konsorcium CEITEC dnes zaměstnává více než čtrnáct set lidí z více než pětačtyřiceti zemí světa, kteří pracují na téměř tří stech v současnosti realizovaných vědeckých projektech. Vědci a vědkyně každoročně publikují okolo pěti set odborných publikací, z nichž více než polovina je v časopisech patřících mezi pětadvacet procent nejlepších oborových periodik na světě.

Mezinárodní přesah

Týmy aktivně spolupracují s prestižními univerzitami a výzkumnými instituty z celého světa a posouvají hranice lidského poznání v oblastech, které se přímo odrážejí na kvalitě lidského života a zdraví. Vědci a vědkyně se zde zabývají technologiemi budoucnosti, jako jsou například moderní metody editování genomu, molekulární stroje, nebo sofistikovaným výzkumem struktury virů a bakterií až na úroveň jednotlivých atomů. Jejich výsledky pomáhají zlepšovat diagnostiku a léčbu rakoviny, Alzheimerovy choroby, klíšťové encefalitidy a mnoha dalších chorob.

Instituce poskytuje otevřený přístup k dvanácti sdíleným laboratořím vybaveným nejmodernějšími technologiemi. Špičkové instrumenty jsou zde přístupné nejen vědcům z vlastního centra, ale také externím uživatelům z akademického i soukromého sektoru.

„CEITEC si za deset let existence dokázal vybudovat silné renomé. Ale ve vědě platí jedno trochu kruté pravidlo; jste jen tak dobří jako váš následující objev, na minulost se moc nehraje. Proto je třeba neusnout na vavřínech a stále posouvat CEITEC a jeho vědu na evropskou špičku novými objevy, publikacemi a výchovou vědeckých hvězd budoucnosti,“ říká ředitel konsorcia Pavel Tomančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
před 2 mminutami

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
před 1 hhodinou

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
před 4 hhodinami

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.