Britští archeologové nalezli svou Tutanchamonovu hrobku. Jde o největší objev za 70 let

Hrobka nalezená v hrabství Essex severovýchodně od Londýna je podle archeologů pro Británii stejně důležitý objev jako slavná hrobka faraona Tutanchamona pro Egypt. Jedná se o nejstarší křesťanskou knížecí anglosaskou hrobku na území Británie a asi nejdůležitější anglosaský archeologický nález za posledních 70 let. S odkazem na vyjádření vědců o tom informovala agentura AFP.

Na hrobku narazili dělníci v roce 2003 při rozšiřování místní silnice v anglické vesnici Prittlewell. Nyní vědci zveřejnili výsledky svého více než patnáctiletého výzkumu, který podle jejich názoru ukázal, že se jedná o skutečně významný nález.

Pohřbeným byl zřejmě Seaxa, bratr anglosaského krále Saeberta ze začátku 7. století. Vědci se původně domnívali, že by hrobka mohla patřit přímo Saebertovi, nicméně chemická analýza ukázala, že pohřbený zemřel několik desetiletí před králem.

Stavba pohřební místnosti podle odhadu archeologů trvala 113 dní. Vědci v ní našli na 40 předmětů, některé jsou původem z dalekých zemí. Archeologové nalezli lyru, dřevěnou malovanou truhlu starou 1400 let, která je ve Spojeném království jediná svého typu, nebo džbánek, jenž je zřejmě původem ze Sýrie. V hrobce na ně čekalo také stříbrné hrdlo nádoby na víno se zlatými dekoracemi nebo zdobené skleněné poháry.

„Je to hodně bohatý pohřeb. Je to gesto, teatrální sdělení o dotyčné rodině, o pohřbené osobě,“ řekl agentuře AP jeden z vědců. „Myslím, že je to naše Tutanchamonova hrobka,“ řekla Sophie Jacksonová, výzkumná ředitelka londýnského archeologického muzea.

Kdo byl Seaxa

Podle velikosti rakve a rozmístění předmětů došli vědci k závěru, že Seaxa měřil asi 173 centimetrů. Analýza nalezené zubní skloviny, jediné dochované tkáně v hrobce, vědcům napověděla, že zemřelý byl starší než šedesát let.

Pohřeb se udál v době, kdy v Anglii soupeřilo křesťanství se starší pohanskou vírou. Pohané typicky pohřbívali zemřelé s veškerým majetkem, v hrobce se však našly i kříže. Podle jedné z vědkyň hrobka zřejmě vznikla těsně před příchodem mnicha Augustina do Anglie, jehož do země vyslal šířit křesťanství papež Řehoř I. Veliký a ustanovil ho arcibiskupem z Canterbury.

Desítky nalezených předmětů budou od soboty k vidění v muzeu v Southendu asi 60 kilometrů východně od Londýna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 6 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 23 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...