Britští archeologové nalezli svou Tutanchamonovu hrobku. Jde o největší objev za 70 let

Hrobka nalezená v hrabství Essex severovýchodně od Londýna je podle archeologů pro Británii stejně důležitý objev jako slavná hrobka faraona Tutanchamona pro Egypt. Jedná se o nejstarší křesťanskou knížecí anglosaskou hrobku na území Británie a asi nejdůležitější anglosaský archeologický nález za posledních 70 let. S odkazem na vyjádření vědců o tom informovala agentura AFP.

Na hrobku narazili dělníci v roce 2003 při rozšiřování místní silnice v anglické vesnici Prittlewell. Nyní vědci zveřejnili výsledky svého více než patnáctiletého výzkumu, který podle jejich názoru ukázal, že se jedná o skutečně významný nález.

Pohřbeným byl zřejmě Seaxa, bratr anglosaského krále Saeberta ze začátku 7. století. Vědci se původně domnívali, že by hrobka mohla patřit přímo Saebertovi, nicméně chemická analýza ukázala, že pohřbený zemřel několik desetiletí před králem.

Stavba pohřební místnosti podle odhadu archeologů trvala 113 dní. Vědci v ní našli na 40 předmětů, některé jsou původem z dalekých zemí. Archeologové nalezli lyru, dřevěnou malovanou truhlu starou 1400 let, která je ve Spojeném království jediná svého typu, nebo džbánek, jenž je zřejmě původem ze Sýrie. V hrobce na ně čekalo také stříbrné hrdlo nádoby na víno se zlatými dekoracemi nebo zdobené skleněné poháry.

„Je to hodně bohatý pohřeb. Je to gesto, teatrální sdělení o dotyčné rodině, o pohřbené osobě,“ řekl agentuře AP jeden z vědců. „Myslím, že je to naše Tutanchamonova hrobka,“ řekla Sophie Jacksonová, výzkumná ředitelka londýnského archeologického muzea.

Kdo byl Seaxa

Podle velikosti rakve a rozmístění předmětů došli vědci k závěru, že Seaxa měřil asi 173 centimetrů. Analýza nalezené zubní skloviny, jediné dochované tkáně v hrobce, vědcům napověděla, že zemřelý byl starší než šedesát let.

Pohřeb se udál v době, kdy v Anglii soupeřilo křesťanství se starší pohanskou vírou. Pohané typicky pohřbívali zemřelé s veškerým majetkem, v hrobce se však našly i kříže. Podle jedné z vědkyň hrobka zřejmě vznikla těsně před příchodem mnicha Augustina do Anglie, jehož do země vyslal šířit křesťanství papež Řehoř I. Veliký a ustanovil ho arcibiskupem z Canterbury.

Desítky nalezených předmětů budou od soboty k vidění v muzeu v Southendu asi 60 kilometrů východně od Londýna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 9 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 11 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 14 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...