Britové ukázali, jak přesná je jejich laserová zbraň. Dračí oheň prý spálí minci vzdálenou kilometr

2 minuty
Britské ministerstvo obrany odtajnilo záběry, na kterých vojenský laser DragonFire zasahuje vzdušný cíl
Zdroj: EBU/UK MOD

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž odhalilo, jak vypadal test laserové zbraně DragonFire (Dračí oheň) na odlehlém souostroví u pobřeží Skotska. Uvedlo, že zbraň dosáhla svého dalšího milníku a může zasahovat cíle rychlostí světla s vysokou přesností. „Požadovaná přesnost odpovídá zásahu mince ze vzdálenosti jednoho kilometru,“ popsal parametry laserového děla britský resort.

„Laserem naváděné energetické zbraně mohou zasáhnout cíle rychlostí světla a k proříznutí cíle využívají intenzivní světelný paprsek, který vede k selhání konstrukce nebo k výraznějším následkům, pokud je zasažená hlavice rakety," dodalo ministerstvo v prohlášení.

Na záběrech, které 11. března zveřejnila vládní Laboratoř pro obrannou vědu a technologie, je vidět testovaný laser a také CGI (počítačem vytvořené) animace, na nichž laser sráží z oblohy drony. To se zatím neděje, zbraň reálně zasahuje jen nepohyblivé cíle – ale v plánu je, aby se k této fázi co nejrychleji pokročilo. „Tento typ špičkové zbraně má potenciál způsobit revoluci v bojovém prostoru tím, že sníží závislost na drahé munici a zároveň sníží riziko vedlejších škod,“ popsal hlavní výhody projektu ministr obrany Grant Shapps.

Záběry pocházejí z testů, které proběhly letos v lednu na střelnici Herbrides Range ve Skotsku. Cílem projektu je, aby DragonFire používala armáda i královské námořnictvo jako součást svých budoucích systémů protivzdušné obrany. Laser má tedy ničit především nepřátelské rakety, letouny a také drony – právě proti nim v současné době stále neexistuje účinná obrana, jak ukazuje vývoj konfliktu na Ukrajině.

Co se ví o „dračím ohni“

Zbraň má cíl ničit vysokým příkonem energie, spálí ho tedy jako „dračí plameny“. Oproti starším projektům má být tento systém vysoce energeticky účinný – zbraň tím pádem nebude potřebovat obrovský zdroj energie, jak tomu bylo doposud. Střelba laserem po dobu deseti sekund díky tomu zároveň vyjde na méně než deset liber, tedy necelých 300 korun, uvádí se v prohlášení britské vlády. To také jeden takovýto výstřel přirovnává k použití běžného přímotopu po dobu jedné hodiny.

Britské ministerstvo obrany nezveřejnilo maximální dosah zbraně, ale armáda uvedla, že může „zasáhnout jakýkoli viditelný cíl.“ „Díky těmto zkouškám jsme učinili obrovský krok vpřed v uvědomění si potenciálních možností a pochopení hrozeb, které představují zbraně se směrovanou energií,“ citoval list The Independent Paula Hollinsheada, šéfa britské laboratoře pro obrannou vědu a technologie. Zbraň, kterou vyvinula britská Vědeckotechnická laboratoř obrany spolu s některými průmyslovými partnery, stála v přepočtu 2,89 miliardy korun. O náklady se podělila britská ministerstva obrany a průmyslu.

Americké a izraelské projekty

Laserové zbraně zní sice jako sci-fi, americké námořnictvo ale už několik takových systémů nainstalovalo na své torpédoborce, připomíná BBC. Podle webu ale v současném konfliktu s jemenskými povstalci byly k sestřelení útočících dronů hútíů použity zatím jen klasické střely. „V tuto chvíli většina válečných lodí disponuje nějakou kombinací kanonů ráže dvacet, třicet milimetrů, nebo raketami, které potom cílí na drony nebo jiné typy munice, které na lodě míří,“ popsal obvyklou výzbroj plavidel ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.

6 minut
Analytik Bahenský o vlastnostech první britské laserové zbraně
Zdroj: ČT24

Silné laserové systémy vyvinul pro armádu USA třeba americký zbrojní gigant Lockheed Martin. Laserový systém Iron Beam už dříve představil také Izrael. Jeho zbraň má ničit rakety krátkého doletu, minometné projektily a dělostřelecké granáty. 

„Myslím, že britský, izraelský i americký projekt jsou ve fázi prototypů, experimentování a testování v poli. Z hlediska fyzikálních principů všechny ty systémy fungují relativně podobně a čelí podobným omezením. Proto je systém v izraelském případě zamýšlen jen jako doplněk k záchytu raket, které už prošly systémem Iron Dome a jsou už dost blízko, aby je mohl zachytit laser,“ dodal Bahenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...