Britové ukázali, jak přesná je jejich laserová zbraň. Dračí oheň prý spálí minci vzdálenou kilometr

Nahrávám video

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž odhalilo, jak vypadal test laserové zbraně DragonFire (Dračí oheň) na odlehlém souostroví u pobřeží Skotska. Uvedlo, že zbraň dosáhla svého dalšího milníku a může zasahovat cíle rychlostí světla s vysokou přesností. „Požadovaná přesnost odpovídá zásahu mince ze vzdálenosti jednoho kilometru,“ popsal parametry laserového děla britský resort.

„Laserem naváděné energetické zbraně mohou zasáhnout cíle rychlostí světla a k proříznutí cíle využívají intenzivní světelný paprsek, který vede k selhání konstrukce nebo k výraznějším následkům, pokud je zasažená hlavice rakety," dodalo ministerstvo v prohlášení.

Na záběrech, které 11. března zveřejnila vládní Laboratoř pro obrannou vědu a technologie, je vidět testovaný laser a také CGI (počítačem vytvořené) animace, na nichž laser sráží z oblohy drony. To se zatím neděje, zbraň reálně zasahuje jen nepohyblivé cíle – ale v plánu je, aby se k této fázi co nejrychleji pokročilo. „Tento typ špičkové zbraně má potenciál způsobit revoluci v bojovém prostoru tím, že sníží závislost na drahé munici a zároveň sníží riziko vedlejších škod,“ popsal hlavní výhody projektu ministr obrany Grant Shapps.

Záběry pocházejí z testů, které proběhly letos v lednu na střelnici Herbrides Range ve Skotsku. Cílem projektu je, aby DragonFire používala armáda i královské námořnictvo jako součást svých budoucích systémů protivzdušné obrany. Laser má tedy ničit především nepřátelské rakety, letouny a také drony – právě proti nim v současné době stále neexistuje účinná obrana, jak ukazuje vývoj konfliktu na Ukrajině.

Co se ví o „dračím ohni“

Zbraň má cíl ničit vysokým příkonem energie, spálí ho tedy jako „dračí plameny“. Oproti starším projektům má být tento systém vysoce energeticky účinný – zbraň tím pádem nebude potřebovat obrovský zdroj energie, jak tomu bylo doposud. Střelba laserem po dobu deseti sekund díky tomu zároveň vyjde na méně než deset liber, tedy necelých 300 korun, uvádí se v prohlášení britské vlády. To také jeden takovýto výstřel přirovnává k použití běžného přímotopu po dobu jedné hodiny.

Britské ministerstvo obrany nezveřejnilo maximální dosah zbraně, ale armáda uvedla, že může „zasáhnout jakýkoli viditelný cíl.“ „Díky těmto zkouškám jsme učinili obrovský krok vpřed v uvědomění si potenciálních možností a pochopení hrozeb, které představují zbraně se směrovanou energií,“ citoval list The Independent Paula Hollinsheada, šéfa britské laboratoře pro obrannou vědu a technologie. Zbraň, kterou vyvinula britská Vědeckotechnická laboratoř obrany spolu s některými průmyslovými partnery, stála v přepočtu 2,89 miliardy korun. O náklady se podělila britská ministerstva obrany a průmyslu.

Americké a izraelské projekty

Laserové zbraně zní sice jako sci-fi, americké námořnictvo ale už několik takových systémů nainstalovalo na své torpédoborce, připomíná BBC. Podle webu ale v současném konfliktu s jemenskými povstalci byly k sestřelení útočících dronů hútíů použity zatím jen klasické střely. „V tuto chvíli většina válečných lodí disponuje nějakou kombinací kanonů ráže dvacet, třicet milimetrů, nebo raketami, které potom cílí na drony nebo jiné typy munice, které na lodě míří,“ popsal obvyklou výzbroj plavidel ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.

Nahrávám video

Silné laserové systémy vyvinul pro armádu USA třeba americký zbrojní gigant Lockheed Martin. Laserový systém Iron Beam už dříve představil také Izrael. Jeho zbraň má ničit rakety krátkého doletu, minometné projektily a dělostřelecké granáty. 

„Myslím, že britský, izraelský i americký projekt jsou ve fázi prototypů, experimentování a testování v poli. Z hlediska fyzikálních principů všechny ty systémy fungují relativně podobně a čelí podobným omezením. Proto je systém v izraelském případě zamýšlen jen jako doplněk k záchytu raket, které už prošly systémem Iron Dome a jsou už dost blízko, aby je mohl zachytit laser,“ dodal Bahenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled