Britové ukázali, jak přesná je jejich laserová zbraň. Dračí oheň prý spálí minci vzdálenou kilometr

Nahrávám video

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž odhalilo, jak vypadal test laserové zbraně DragonFire (Dračí oheň) na odlehlém souostroví u pobřeží Skotska. Uvedlo, že zbraň dosáhla svého dalšího milníku a může zasahovat cíle rychlostí světla s vysokou přesností. „Požadovaná přesnost odpovídá zásahu mince ze vzdálenosti jednoho kilometru,“ popsal parametry laserového děla britský resort.

„Laserem naváděné energetické zbraně mohou zasáhnout cíle rychlostí světla a k proříznutí cíle využívají intenzivní světelný paprsek, který vede k selhání konstrukce nebo k výraznějším následkům, pokud je zasažená hlavice rakety," dodalo ministerstvo v prohlášení.

Na záběrech, které 11. března zveřejnila vládní Laboratoř pro obrannou vědu a technologie, je vidět testovaný laser a také CGI (počítačem vytvořené) animace, na nichž laser sráží z oblohy drony. To se zatím neděje, zbraň reálně zasahuje jen nepohyblivé cíle – ale v plánu je, aby se k této fázi co nejrychleji pokročilo. „Tento typ špičkové zbraně má potenciál způsobit revoluci v bojovém prostoru tím, že sníží závislost na drahé munici a zároveň sníží riziko vedlejších škod,“ popsal hlavní výhody projektu ministr obrany Grant Shapps.

Záběry pocházejí z testů, které proběhly letos v lednu na střelnici Herbrides Range ve Skotsku. Cílem projektu je, aby DragonFire používala armáda i královské námořnictvo jako součást svých budoucích systémů protivzdušné obrany. Laser má tedy ničit především nepřátelské rakety, letouny a také drony – právě proti nim v současné době stále neexistuje účinná obrana, jak ukazuje vývoj konfliktu na Ukrajině.

Co se ví o „dračím ohni“

Zbraň má cíl ničit vysokým příkonem energie, spálí ho tedy jako „dračí plameny“. Oproti starším projektům má být tento systém vysoce energeticky účinný – zbraň tím pádem nebude potřebovat obrovský zdroj energie, jak tomu bylo doposud. Střelba laserem po dobu deseti sekund díky tomu zároveň vyjde na méně než deset liber, tedy necelých 300 korun, uvádí se v prohlášení britské vlády. To také jeden takovýto výstřel přirovnává k použití běžného přímotopu po dobu jedné hodiny.

Britské ministerstvo obrany nezveřejnilo maximální dosah zbraně, ale armáda uvedla, že může „zasáhnout jakýkoli viditelný cíl.“ „Díky těmto zkouškám jsme učinili obrovský krok vpřed v uvědomění si potenciálních možností a pochopení hrozeb, které představují zbraně se směrovanou energií,“ citoval list The Independent Paula Hollinsheada, šéfa britské laboratoře pro obrannou vědu a technologie. Zbraň, kterou vyvinula britská Vědeckotechnická laboratoř obrany spolu s některými průmyslovými partnery, stála v přepočtu 2,89 miliardy korun. O náklady se podělila britská ministerstva obrany a průmyslu.

Americké a izraelské projekty

Laserové zbraně zní sice jako sci-fi, americké námořnictvo ale už několik takových systémů nainstalovalo na své torpédoborce, připomíná BBC. Podle webu ale v současném konfliktu s jemenskými povstalci byly k sestřelení útočících dronů hútíů použity zatím jen klasické střely. „V tuto chvíli většina válečných lodí disponuje nějakou kombinací kanonů ráže dvacet, třicet milimetrů, nebo raketami, které potom cílí na drony nebo jiné typy munice, které na lodě míří,“ popsal obvyklou výzbroj plavidel ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.

Nahrávám video

Silné laserové systémy vyvinul pro armádu USA třeba americký zbrojní gigant Lockheed Martin. Laserový systém Iron Beam už dříve představil také Izrael. Jeho zbraň má ničit rakety krátkého doletu, minometné projektily a dělostřelecké granáty. 

„Myslím, že britský, izraelský i americký projekt jsou ve fázi prototypů, experimentování a testování v poli. Z hlediska fyzikálních principů všechny ty systémy fungují relativně podobně a čelí podobným omezením. Proto je systém v izraelském případě zamýšlen jen jako doplněk k záchytu raket, které už prošly systémem Iron Dome a jsou už dost blízko, aby je mohl zachytit laser,“ dodal Bahenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Firmy plánují masivní výrobu věčných chemikálií. Jsou nutné pro AI a datacentra

V průmyslu pomáhají, v přírodě škodí. Látky známé pod zkratkou PFAS se Evropa snaží stále víc omezovat, podle nové zprávy ale zájem o jejich využívání roste kvůli poptávce v technologických sektorech.
před 14 hhodinami

USA ruší omezení emisí skleníkových plynů z elektráren na uhlí a plyn

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) oznámila, že ruší omezení emisí skleníkových plynů produkovaných uhelnými a plynovými elektrárnami ve Spojených státech. Změna podle EPA sníží průmyslu náklady v objemu 300 miliard dolarů (6,3 bilionu korun).
před 15 hhodinami

Žádné obří šachty ani Velké prázdno. Odborný časopis stáhl studii o Cheopsově pyramidě

Před čtyřmi roky se začala šířit světovými médii zpráva o tom, že by se pod slavnou egyptskou pyramidou mohly nacházet obří podzemní prostory. Teď ale musela být studie, která to naznačovala, stažena, protože v ní byly zásadní metodologické chyby.
před 19 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.