Britové ukázali, jak přesná je jejich laserová zbraň. Dračí oheň prý spálí minci vzdálenou kilometr

2 minuty
Britské ministerstvo obrany odtajnilo záběry, na kterých vojenský laser DragonFire zasahuje vzdušný cíl
Zdroj: EBU/UK MOD

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž odhalilo, jak vypadal test laserové zbraně DragonFire (Dračí oheň) na odlehlém souostroví u pobřeží Skotska. Uvedlo, že zbraň dosáhla svého dalšího milníku a může zasahovat cíle rychlostí světla s vysokou přesností. „Požadovaná přesnost odpovídá zásahu mince ze vzdálenosti jednoho kilometru,“ popsal parametry laserového děla britský resort.

„Laserem naváděné energetické zbraně mohou zasáhnout cíle rychlostí světla a k proříznutí cíle využívají intenzivní světelný paprsek, který vede k selhání konstrukce nebo k výraznějším následkům, pokud je zasažená hlavice rakety," dodalo ministerstvo v prohlášení.

Na záběrech, které 11. března zveřejnila vládní Laboratoř pro obrannou vědu a technologie, je vidět testovaný laser a také CGI (počítačem vytvořené) animace, na nichž laser sráží z oblohy drony. To se zatím neděje, zbraň reálně zasahuje jen nepohyblivé cíle – ale v plánu je, aby se k této fázi co nejrychleji pokročilo. „Tento typ špičkové zbraně má potenciál způsobit revoluci v bojovém prostoru tím, že sníží závislost na drahé munici a zároveň sníží riziko vedlejších škod,“ popsal hlavní výhody projektu ministr obrany Grant Shapps.

Záběry pocházejí z testů, které proběhly letos v lednu na střelnici Herbrides Range ve Skotsku. Cílem projektu je, aby DragonFire používala armáda i královské námořnictvo jako součást svých budoucích systémů protivzdušné obrany. Laser má tedy ničit především nepřátelské rakety, letouny a také drony – právě proti nim v současné době stále neexistuje účinná obrana, jak ukazuje vývoj konfliktu na Ukrajině.

Co se ví o „dračím ohni“

Zbraň má cíl ničit vysokým příkonem energie, spálí ho tedy jako „dračí plameny“. Oproti starším projektům má být tento systém vysoce energeticky účinný – zbraň tím pádem nebude potřebovat obrovský zdroj energie, jak tomu bylo doposud. Střelba laserem po dobu deseti sekund díky tomu zároveň vyjde na méně než deset liber, tedy necelých 300 korun, uvádí se v prohlášení britské vlády. To také jeden takovýto výstřel přirovnává k použití běžného přímotopu po dobu jedné hodiny.

Britské ministerstvo obrany nezveřejnilo maximální dosah zbraně, ale armáda uvedla, že může „zasáhnout jakýkoli viditelný cíl.“ „Díky těmto zkouškám jsme učinili obrovský krok vpřed v uvědomění si potenciálních možností a pochopení hrozeb, které představují zbraně se směrovanou energií,“ citoval list The Independent Paula Hollinsheada, šéfa britské laboratoře pro obrannou vědu a technologie. Zbraň, kterou vyvinula britská Vědeckotechnická laboratoř obrany spolu s některými průmyslovými partnery, stála v přepočtu 2,89 miliardy korun. O náklady se podělila britská ministerstva obrany a průmyslu.

Americké a izraelské projekty

Laserové zbraně zní sice jako sci-fi, americké námořnictvo ale už několik takových systémů nainstalovalo na své torpédoborce, připomíná BBC. Podle webu ale v současném konfliktu s jemenskými povstalci byly k sestřelení útočících dronů hútíů použity zatím jen klasické střely. „V tuto chvíli většina válečných lodí disponuje nějakou kombinací kanonů ráže dvacet, třicet milimetrů, nebo raketami, které potom cílí na drony nebo jiné typy munice, které na lodě míří,“ popsal obvyklou výzbroj plavidel ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.

6 minut
Analytik Bahenský o vlastnostech první britské laserové zbraně
Zdroj: ČT24

Silné laserové systémy vyvinul pro armádu USA třeba americký zbrojní gigant Lockheed Martin. Laserový systém Iron Beam už dříve představil také Izrael. Jeho zbraň má ničit rakety krátkého doletu, minometné projektily a dělostřelecké granáty. 

„Myslím, že britský, izraelský i americký projekt jsou ve fázi prototypů, experimentování a testování v poli. Z hlediska fyzikálních principů všechny ty systémy fungují relativně podobně a čelí podobným omezením. Proto je systém v izraelském případě zamýšlen jen jako doplněk k záchytu raket, které už prošly systémem Iron Dome a jsou už dost blízko, aby je mohl zachytit laser,“ dodal Bahenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...