Už není třeba jíst bílého hada – k překládání zvířecí řeči už se dá reálně využít umělá inteligence. Dokázal to experiment izraelských vědců.
Vědci, kteří studují kaloně egyptské, tvrdí, že našli cestu, jak pochopit, o co se kaloni žijící ve velkých koloniích hádají – a také kdo se s kým pře. Dokonce díky nové technologii dokáží úspěšně předpovídat, kdo v hádce kaloňů zvítězí.
Celý tento výzkum je ale vlastně ještě mnohem zajímavější: jeho hlavním cílem je pochopit, jak vznikla lidská řeč – a nejprve je k tomu potřeba, abychom porozuměli, jak funguje zvířecí komunikace. „Jednou z nejdůležitějších otázek zvířecí komunikace je, kolik informací sdílejí,“ uvedl spoluautor studie Yossi Yovel z telavivské univerzity.
Kaloni egyptští žijí ve velkých koloniích v Africe nebo na Středním východě. Když na sebe v takové kolonii navzájem pokřikují, je pro lidské ucho nemožné se v tom vyznat – zní to jen jako agresivní nerozlišitelný pokřik.
Ve článku vydaném vědeckým časopisem Scientific Reports popsal Yovel se svými kolegy, jak se dokázali v této kakofonii vyznat. Použili algoritmy, které se využívají v rozeznávání lidské řeči – jsou založené na strojovém učení, tedy na tom, čemu se dnes s oblibou říká umělá inteligence. Tyto programy se dokáží samy učit na již zpracovaných datech, jak tuto dovednost využít na neznámých souborech údajů.
Jak prozkoumat kaloní řeč
Vědci po dobu 75 dní nahrávali 24 hodin denně zvuky i obraz 22 kaloňů, kteří byli rozdělení na dvě skupiny žijící ve dvou oddělených klecích. Z videa vědci dokázali popsat, kteří kaloni spolu komunikují, výsledky sporů a také jejich příčiny, jež pak rozdělili do čtyř kategorií: hádky o jídlo, spánek, prostor a páření.
- Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci.
- Areál jeho rozšíření zahrnuje Afriku, Arábii a Blízký východ po Pákistán a v menší míře také Kypr.
- Živí se ovocem a plody, mají dobrý zrak a čich. Jako jediní z kaloňů si vytvořili druh echolokace – orientaci pomocí reakce na odraz zvuku od překážek.
Tato data pak vědci poskytli počítačovému algoritmu podobnému slavnému Watsonovi. Ten dokázal s jejich využitím velmi úspěšně identifikovat, který z kaloňů zrovna komunikuje (úspěšnost 71 procent), s kým a také o čem (s úspěšností 61 procent). Méně úspěšně dopadly předpovědi toho, kdo ve sporu zvítězí – ty dopadly dobře asi ve třetině případů.
Podle izraelských expertů výsledky této práce ukazují, jak na informace bohaté (a tedy špatně dešifrovatelné) jsou kaloní komunikáty. „Ukázali jsme, že mnoho každodenní komunikace, o níž jsme si mysleli jen to, že znamená něco jako 'vypadni', ve skutečnosti nese hodně jiných informací.“
Tato přelomová práce by mohla být využita i u jiných druhů zvířat – mohla by pomoci odhalit způsoby komunikace a rozkódovat, jaké informace jimi vydávané zvuky nesou. Teoreticky by to mohlo otevřít dveře i k softwaru, který i na tak malých přístrojích, jako jsou mobilní telefony, umí „přeložit“ základní zvukové projevy například domácích zvířat.
