Biologové odhalili dva nové druhy australských vačnatců. Umí plachtit vzduchem až sto metrů

Vysoko ve větvích australských eukalyptových lesů nežije jeden, ale tři druhy vakovců létavých, oznámili vědci v odborném časopise Scientific Reports z nakladatelství Nature.

Noční vačnatec z čeledi possumovitých využívá při svých cestách za eukalyptovými listy a poupaty kožní membrány, které má na končetinách. Díky nim může i za naprosté tmy klouzat vzduchem mezi větvemi na vzdálenost až 100 metrů. Podle toho také dostal své jméno. Až doposud ale vědci věřili, že existuje jen jediný druh tohoto tvora, který se vyskytuje ve dvou barevných variantách.

Ale analýza DNA provedená na vzorcích jejich tkáně z více oblastí jejich rodné Austrálie odhalila, že tento druh existuje ve třech odlišných druzích. Tento objev přichází ve chvíli, kdy jejich počet klesl za posledních dvacet let o více než 80 procent, v řadě oblastí už dokonce vyhynuli úplně.

Podle nové studie se tři jejich druhy liší podle velikosti – čím blíže k rovníku žijí, tím jsou menší. V současné době se už ve volné přírodě nacházejí na jediném místě, a to je východní pobřeží Austrálie. Jejich další existenci komplikuje fakt, že samice jsou schopné starat se jen o jedno mládě, které nosí až čtyři měsíce jeho života ve vaku.

Tři druhy vakovce
Zdroj: Science Advances

„Australská biodiverzita se právě významně obohatila. Nestává se každý den, aby se našel nějaký nový savec, natož dva noví savci,“ řekl jeden z autorů výzkumu, profesor Andrew Krockenberger z Univerzity Jamese Cooka.

Přežije?

Po obrovských požárech, které zasáhly Austrálii v posledních letech, se přehodnocuje stav ochrany některých druhů – a právě tento proces vedl k objevení dvou neznámých druhů vakovců.

„Katastrofální sezona požárů v letech 2019–2020 spálila přes 97 tisíc kilometrů čtverečních a přímo či nepřímo zabila miliony původních zvířat,“ uvádí studie v časopise Scientific Reports.

Její autoři uvedli, že jejich objev je tak důležitý především proto, že jakékoliv nedostatky znalostí o genetické struktuře druhů mohou mít za následek neschopnost je chránit před vyhynutím.

Přestože byli vakovci v poslední době považováni za „běžný a hojný druh“, jsou nyní podle zákona o národní ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti zařazeni na seznam ohrožených druhů jako zranitelný a celosvětově zranitelný podle červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.

„Vzhledem k nedávným rozsáhlým požárům a historii nevyřešených populačních poklesů je stav ochrany v současnosti uznaného jediného druhu vakovce přehodnocován,“ uvedli autoři.

Doktorandka z Univerzity Jamese Cooka Denise McGregorová pro britský deník Independent uvedla, že se již delší dobu spekulovalo o tom, že existuje více než jeden druh vakovce. „Teď máme důkaz z jejich DNA, mění to celý způsob, jakým o nich přemýšlíme,“ řekla.

O dvou nových druzích se toho zatím ví málo, další výzkum se tomu bude věnovat. Už jen proto, aby se daly lépe a cíleněji chránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 7 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 8 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 11 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 13 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...