Biologové odhalili dva nové druhy australských vačnatců. Umí plachtit vzduchem až sto metrů

Vysoko ve větvích australských eukalyptových lesů nežije jeden, ale tři druhy vakovců létavých, oznámili vědci v odborném časopise Scientific Reports z nakladatelství Nature.

Noční vačnatec z čeledi possumovitých využívá při svých cestách za eukalyptovými listy a poupaty kožní membrány, které má na končetinách. Díky nim může i za naprosté tmy klouzat vzduchem mezi větvemi na vzdálenost až 100 metrů. Podle toho také dostal své jméno. Až doposud ale vědci věřili, že existuje jen jediný druh tohoto tvora, který se vyskytuje ve dvou barevných variantách.

Ale analýza DNA provedená na vzorcích jejich tkáně z více oblastí jejich rodné Austrálie odhalila, že tento druh existuje ve třech odlišných druzích. Tento objev přichází ve chvíli, kdy jejich počet klesl za posledních dvacet let o více než 80 procent, v řadě oblastí už dokonce vyhynuli úplně.

Podle nové studie se tři jejich druhy liší podle velikosti – čím blíže k rovníku žijí, tím jsou menší. V současné době se už ve volné přírodě nacházejí na jediném místě, a to je východní pobřeží Austrálie. Jejich další existenci komplikuje fakt, že samice jsou schopné starat se jen o jedno mládě, které nosí až čtyři měsíce jeho života ve vaku.

Tři druhy vakovce
Zdroj: Science Advances

„Australská biodiverzita se právě významně obohatila. Nestává se každý den, aby se našel nějaký nový savec, natož dva noví savci,“ řekl jeden z autorů výzkumu, profesor Andrew Krockenberger z Univerzity Jamese Cooka.

Přežije?

Po obrovských požárech, které zasáhly Austrálii v posledních letech, se přehodnocuje stav ochrany některých druhů – a právě tento proces vedl k objevení dvou neznámých druhů vakovců.

„Katastrofální sezona požárů v letech 2019–2020 spálila přes 97 tisíc kilometrů čtverečních a přímo či nepřímo zabila miliony původních zvířat,“ uvádí studie v časopise Scientific Reports.

Její autoři uvedli, že jejich objev je tak důležitý především proto, že jakékoliv nedostatky znalostí o genetické struktuře druhů mohou mít za následek neschopnost je chránit před vyhynutím.

Přestože byli vakovci v poslední době považováni za „běžný a hojný druh“, jsou nyní podle zákona o národní ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti zařazeni na seznam ohrožených druhů jako zranitelný a celosvětově zranitelný podle červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.

„Vzhledem k nedávným rozsáhlým požárům a historii nevyřešených populačních poklesů je stav ochrany v současnosti uznaného jediného druhu vakovce přehodnocován,“ uvedli autoři.

Doktorandka z Univerzity Jamese Cooka Denise McGregorová pro britský deník Independent uvedla, že se již delší dobu spekulovalo o tom, že existuje více než jeden druh vakovce. „Teď máme důkaz z jejich DNA, mění to celý způsob, jakým o nich přemýšlíme,“ řekla.

O dvou nových druzích se toho zatím ví málo, další výzkum se tomu bude věnovat. Už jen proto, aby se daly lépe a cíleněji chránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 1 hhodinou

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 2 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 2 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...