Bezruký vědec si vyrobil robotické protézy. Teď do nich chce umělou inteligenci

Přišel o ruce i chodidla. Ale neztratil naději ani chuť do života a situaci se rozhodl řešit – nenechal to na jiných, ale chopil se řešení sám.

Maďarský vědec György Lévay si vymyslel a vyrobil vlastní protézu. A přišel i na to, jak ovládat počítač pouze pomocí nohou. Svoje poznatky se teď snaží předat jiným handicapovaným lidem; chce jim ukázat, jak žít plnohodnotný život. Se svým příběhem seznámil návštěvníky konference SingularityU Czech Summit, která se konala tento týden v Praze.

György Lévayovi se život změnil ze dne na den. Když se jako dvacetiletý ekonomicky postavil na vlastní nohy, rychle o tuto možnost zase přišel – stačila k tomu meningokoková infekce, potom několik amputací a nakonec měsíce v nemocnici. Rozhodl se ale, že to nevzdá. Dnes to popisuje takto: „Chtěl jsem vědět, že dokážu všechno, co je třeba, abych přežil a zůstal produktivní.“

Robotika mu změnila život k lepšímu

Začal proto studovat protetiku a robotiku. A přišel se zařízením, které je možné si nazout a ovládat s jeho pomocí nejen videohry, ale i počítač samotný. Přístroj má velmi jednoduchý design, díky tomu může pomoci nejrůznějším lidem.

Další metou je pro něj teď plně funkční robotická ruka. Osmi elektrodami se připojí k místu, odkud byla amputována původní končetina a ze kterého pak sbírá mozkové elektrické signály a porovnává, jestli odpovídají konkrétnímu pohybu. Ten pak vykoná. „Ovládání pak předpoví, jaký pohyb chci udělat. Ohnout loket. A když tohle dělám, dělám to stejně, jako bych to dělal se svou zdravou rukou,“ komentuje György Lévay.

Takové předvídání je možné díky metodě zvané strojové učení – jedná se tedy vlastně o jistou formu umělé inteligence. Toto důmyslné ovládání se ale zatím stále jen testuje – pokud ale vznikne, mělo by to mít dramatický dopad na všechny protetické končetiny a zejména lidi, kteří je používají. Mimo jiné i proto, že protézy jsou zatím zmatené některými běžně se vyskytujícími elektromagnetickými frekvencemi. Jsme jimi obklopeni prakticky neustále, pocházejí totiž například z obyčejných světel.

György Lévay teď díky vlastním vynálezům může žít plnohodnotný život - přednáší po celém světě a s manželkou čekají dítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 1 hhodinou

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 1 hhodinou

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 21 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 21 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026
Načítání...