Bezruký vědec si vyrobil robotické protézy. Teď do nich chce umělou inteligenci

Přišel o ruce i chodidla. Ale neztratil naději ani chuť do života a situaci se rozhodl řešit – nenechal to na jiných, ale chopil se řešení sám.

Maďarský vědec György Lévay si vymyslel a vyrobil vlastní protézu. A přišel i na to, jak ovládat počítač pouze pomocí nohou. Svoje poznatky se teď snaží předat jiným handicapovaným lidem; chce jim ukázat, jak žít plnohodnotný život. Se svým příběhem seznámil návštěvníky konference SingularityU Czech Summit, která se konala tento týden v Praze.

György Lévayovi se život změnil ze dne na den. Když se jako dvacetiletý ekonomicky postavil na vlastní nohy, rychle o tuto možnost zase přišel – stačila k tomu meningokoková infekce, potom několik amputací a nakonec měsíce v nemocnici. Rozhodl se ale, že to nevzdá. Dnes to popisuje takto: „Chtěl jsem vědět, že dokážu všechno, co je třeba, abych přežil a zůstal produktivní.“

Robotika mu změnila život k lepšímu

Začal proto studovat protetiku a robotiku. A přišel se zařízením, které je možné si nazout a ovládat s jeho pomocí nejen videohry, ale i počítač samotný. Přístroj má velmi jednoduchý design, díky tomu může pomoci nejrůznějším lidem.

Další metou je pro něj teď plně funkční robotická ruka. Osmi elektrodami se připojí k místu, odkud byla amputována původní končetina a ze kterého pak sbírá mozkové elektrické signály a porovnává, jestli odpovídají konkrétnímu pohybu. Ten pak vykoná. „Ovládání pak předpoví, jaký pohyb chci udělat. Ohnout loket. A když tohle dělám, dělám to stejně, jako bych to dělal se svou zdravou rukou,“ komentuje György Lévay.

Takové předvídání je možné díky metodě zvané strojové učení – jedná se tedy vlastně o jistou formu umělé inteligence. Toto důmyslné ovládání se ale zatím stále jen testuje – pokud ale vznikne, mělo by to mít dramatický dopad na všechny protetické končetiny a zejména lidi, kteří je používají. Mimo jiné i proto, že protézy jsou zatím zmatené některými běžně se vyskytujícími elektromagnetickými frekvencemi. Jsme jimi obklopeni prakticky neustále, pocházejí totiž například z obyčejných světel.

György Lévay teď díky vlastním vynálezům může žít plnohodnotný život - přednáší po celém světě a s manželkou čekají dítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 3 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...