Bezpečnější a levnější skladování vakcín. Vědci našli možné řešení v soli

2 minuty
UDÁLOSTI: Vědci vyvíjí bezpečnější a lépe skladovatelné vakcíny
Zdroj: ČT24

Britští vědci vyvíjí bezpečnější a levnější systém skladování a převozu vakcín. Díky němu by nebylo nutné očkovací látky tolik chladit, a navíc by měly i delší životnost. Technologie by pomohla hlavně v Africe a Asii, kam se dováží vakcíny z Evropy a Spojených států.

Místo mrazáku a chlazení na minus 50 až 80 stupňů Celsia by stačila obyčejná police a pokojová teplota. To by mohla být budoucnost přepravy a skladování vakcín, na které pracují vědci z londýnské Imperial College. 

„Nově bychom nepotřebovali chladicí systém během přepravy vakcín po světě,“ uvedl vědecký pracovník z Imperial College London Alex Brogan.

V současnosti to zatím funguje tak, že když není očkovací látka uchovávána ve správné teplotě, může se poškodit, a být tak i nebezpečná pro pacienty. Chlazení vakcín navíc stojí miliardy eur ročně. „Obecně platí, že až 80 procent ceny vakcíny jde na zajištění podmínek při přepravě a skladování,“ vysvětlil Broganův kolega Jason Hallett.

Sůl jako řešení

Řešení našli vědci v soli. Její speciální molekuly totiž zajistí, že se vakcíny ani při vyšší teplotě nezničí. Zjednodušeně řečeno vědci smíchají lék s kapalnou solí.

„Doufám, že síla téhle technologie bude v tom, že bude univerzální, a budeme ji tak moct použít u jakékoli vakcíny. Jednou z věcí, kterou musíme vyřešit, je, jak ji vyrábět ve velkém. Budeme jí potřebovat o hodně víc, než máme v laboratoři,“ uvedl Hallett. 

Vědci chtějí co nejdřív začít klinické testy na lidech a doufají, že do praxe se jejich postup dostane během několika let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...