Beethovenovu Nedokončenou dokončí umělá inteligence

Devátá symfonie Ludwiga van Beethovena byla jeho poslední – z té Desáté složil jen několik not, které si stačil poznamenat, než roku 1827 zemřel. Tým muzikologů a programátorů se nyní pokusí tuto skladbu dokončit.

„Pokrok je to úžasný, a to přesto, že se počítač má ještě hodně co učit,“ uvedla Christine Siegertová, která vede Beethovenův archiv v Bonnu. Podle ní by sám skladatel s tímto krokem souhlasil, protože byl sám inovátorem své doby. Věnoval se například skladbám pro nástroj zvaný panharmonicon, který vymyslel jeho přítel Johann Nepomuk Mälzel, a byl taky schopný napodobovat zvuky jiných nástrojů či větru nebo střelby.

Počítačová rekonstrukce by se měla objevit na veřejnosti během příštího roku, kdy uplyne od Beethovenova narození 250 let. Publikum si výsledek bude moci poslechnout 28. dubna nedaleko Bonnu. „Je to něco úplně nového,“ uvedl dirigent Dirk Kaftan, který bude za představení zodpovědný. Přiznává ale, že pro něj i pro hudebníky je to kontroverzní projekt.

Řada jich cítí, že Beethoven je součástí německého kulturního dědictví, a přijde jim nepatřičné, aby ho někdo zneužil. Toto téma je tak zásadní, že se oslavy čtvrt tisíciletí od jeho narození staly tématem německé vládní koaliční dohody před šesti lety. Rok oslav začíná 16. prosince 2019 – tedy 249 let po údajném datu narození slavného skladatele.

Příběh Desáté pomůže dnešku

Beethoven podle poznámek nalezených v jeho odkazu začal na Desáté pracovat ve stejné době, kdy se věnoval komponování Deváté, která obsahuje slavnou Ódu na radost.

Práci na Desáté symfonii ale rychle vzdal, zůstalo po ní jen několik poznámek a notových záznamů. A to musí specializované umělé inteligenci stačit, aby se ji pokusila vytvořit znovu. Programátoři ji „nakrmili“ všemi ostatními Beethovenovými díly a na základě této znalosti nyní sama pokračuje v práci geniálního hudebníka.

Celý projekt sponzoruje společnost Deutsche Telekom. Výzkumu hodlá využít k tomu, aby vyvinul a vylepšil technologie spojené s autonomním rozpoznáváním hlasů a zvuků.
Autoři výzkumu popsali, že první výsledky byly spíše rozpačité: byly příliš mechanické a opakující se, ale během několika měsíců se umělá inteligence výrazně zlepšila.

Naopak přesvědčený není britský skladatel Barry Cooper, který zkusil část Desáté rekonstruovat už v roce 1988. Pro agenturu AFT uvedl: „Slyšel jsem krátkou ukázku. Neznělo to ani vzdáleně jako něco, co by Beethoven zamýšlel.“ Muzikolog ale věří, že se dá toto dílo ještě vylepšovat.

Beethoven navíc není první; řada podobných experimentů s rekonstrukcí nedokončených hudebních děl klasiků již proběhla a týkala se například skladeb Bacha, Mahlera nebo Schuberta. Například pokus o dokončení Schubertovy Osmé symfonie ale skončil podle kritiků spíše jako „soundtrack z amerického filmu“, než dílo rakouského skladatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 3 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 5 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 6 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 8 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.